"Je to škoda. Trestná střílení jsou loterie a tu jsme bohužel nezvládli. Ale po tom, jak se vyvíjel stav ve třetí třetině, jsme rádi za bod," říkal.
Co vám před druhým nájezdem radil brankářský trenér Josef Bruk?
Abych dal gól. Ne, ať to dám nahoru. Ve třetí třetině jsem se tak trefil. První nájezd jsem zkusil stejně, ale podruhé jsem vyzkoušel něco jiného. A dopadlo to, jak to dopadlo.
Bolavý kotník vás stále trápí?
Měl jsem v plánu nastoupit až v neděli. Dva týdny jsem prakticky vůbec nic nedělal, nějak jsem tu sám trénoval, ještě jsem se necítil úplně fit a kotník mě pobolíval. Ve třetí třetině už jsem cítil, že síly ubývaly. Ale věděl jsem, že budu mít dva dny volno. Všichni jsme se snažili nechat na ledě všechno.
Čas na ledě vám hodně chyběl?
Určitě. Čtrnáct dní jsem musel sedět na zadku, nemohl jsem jezdit ani na kole. Pak jsem se pomalinku začal hýbat. Musím poděkovat týmu Barvy Laky. Nevím, co to bylo za den, ale hrál jsem tu s nimi od osmi do půl desáté. Nastartovalo mě to.
A vyhráli jste?
Myslím, že jsme prohráli 10:11. Měl jsem nějaké body. Vážně musím poděkovat.
Dal jste dva góly. Nepřinesl vám štěstí dres s číslem 55, které nosí váš bratr Jaroslav?
K něčemu byl. Po druhém gólu jsem si říkal, jestli si ho nenechám.
Proč jste ho vlastně měl?
Protože máme v kabině nějakého Zodiaka. Můj dres zmizel. Asi ho má někdo doma.
Není vám bratrův dres velký?
Dám ho do sušičky.
