Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nemůžu se schovávat v koutě, říká Eliáš

6 2004
Praha - Byl to on, kdo se proti Němcům příkladně bil, když to ostatním nešlo. Při první výhře českých hokejistů ve Světovém poháru si připsal gól a nahrávku. Patrik Eliáš, kudrnatý blonďák, kanonýr New Jersey, dvojnásobný vítěz Stanleyova poháru. "Povinné vítězství. Lidi si to zasloužili," řekl jeden z nových tahounů reprezentace, brzy možná její nový kapitán.

Jak se z hvězdy a technika Eliáše stal bojovník, který táhne ostatní?
Už nejsem žádný mladík. Je mi osmadvacet. Cítím, že bych měl ostatní hecnout, nemůžu se schovávat někde v koutě.

Světový pohár je zřejmě posledním turnajem, kde se potkají hráči zlaté generace. Jágr, Reichel i další uvažují o konci reprezentační kariéry. Bude problém je nahradit?
Jsou to velký hráči. Vždy je dobré, aby v týmu byl veterán. Ale nemám o tenhle tým strach. Zbylo tu hodně hráčů, kteří mají spoustu zkušeností a už něco dokázali.

Dvě sezony působíte v New Jersey jako asistent kapitána. Co to všechno obnáší?
Když jsem byl mladý kluk, vždycky jsem byl rád, když za mnou někdo ze starších kluků přišel a povzbudil mě nebo mi poradil. Snažím se teď o to stejné.

Kdyby vás třeba před dalším mistrovstvím světa trenéři oslovili, zda nechcete kapitánské céčko, vzal byste tu roli?
Určitě. Moc by mě to potěšilo.

Odchází generace hráčů, kteří zářili na mistrovství světa i olympiádě. Mrzí vás, že jste se nepodílel na žádném zlatém úspěchu?
Možná mě mrzelo Nagano, když nám řekli, že jsme ještě moc mladí. Ale lituju spíš toho, že jsem nepřispěl k nějakému velkému úspěchu sám. Třeba na olympiádě v Salt Lake City jsme měli na medaili.

Co chcete ještě dokázat?
Vyhrát Světový pohár. A potřetí slavit vítězství ve Stanley Cupu. A taky třeba založit rodinu.

Sportovní triumfy budete muset vybojovat bez parťáka Sýkory v útoku. V reprezentaci vás trenéři roztrhli, v zámoří hraje v jiném klubu.
Když ho vyměnili z New Jersey, půl roku jsem se s tím vyrovnával, psychicky mě to poznamenalo. Od nových spoluhráčů jsem čekal totéž, a nešlo to. Pak mi pomohla docela jednoduchá rada: Zapomeň a začni znovu!

Byl jste zvyklý hrát s urostlým centrem. Jak se v reprezentaci cítíte vedle štírků Výborného a Havláta?
Jsou to skvělí hráči, funguje to. Navíc s Martinem Havlátem jsme se skamarádili, bydlíme na pokoji. A že jsou střízlíci? Už v NHL jsem měl v minulé sezoně vedle sebe drobné hráče. Už mně to nevadí.

I proto, že jste přes léto téměř nevycházel z posilovny. Zvedal jste činky i při fotbalovém Euru...
Dvanáct týdnů jsem posiloval, sám sebe jsem překvapil. Už bylo na čase, několik let jsem se posilovně docela vyhýbal.

Cítíte se teď líp?
Hraju fyzický hokej, teď jsem důraznější.

A taky se už nemusíte bát bitek, že?
Jo, nenechám se osekávat. V NHL jsem sice několikrát dostal přes hubu. Ale teď jsem hrál za Znojmo přípravu proti Liberci a popral jsem se s Krstevem.

A jak to dopadlo, to je známý extraligový rváč...
Dostal. No vidíte tu změnu! (smích)

Pryč je vaše drobná postava. Co změna účesu? Nebo už nesledujete módní trendy?
Teď sleduje Beckhamovy účesy Petr Sýkora. Já jsem chtěl jít dohola, ale mám velký uši... (smích) Tímhle už se nezabývám.

V zámoří bude tuto sezonu zřejmě výluka. Jak se těšíte do Znojma?
Těším. Ale po Světovém poháru si dám pauzu. Musím si odpočinout.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze