V úterý proti Spartě odehrál svůj 911. duel. To před ním nikdo nedokázal.
Připadáte si po rekordním zápase zase o něco starší?
Ale ne. Člověk se musí pořád cítit mladý, aby mezi mlaďasy vydržel.
Ale jde to? Co když mladí hráči dělají blázniviny?
K jejich vylomeninám se nepřidávám. To se nestydím si přiznat, že na něco už jsem starej dost. Ale když je dobrá nálada, dělají srandičky všichni. I já. Slyším ze všech stran narážky na to, že jsem starej. A taky malej. Beru to s nadhledem.
Je rekord v počtu zápasů důvodem k přiťuknutí, nebo z toho člověku až běhá mráz po zádech?
Spíš se díky tomu dívám trochu zpátky. A vidím, jak neuvěřitelně se hokej za tu dobu změnil. Dřív to bylo takové lidovější. Dneska jsou poměry striktnější. Hráči se hlídají.
Tohle vidíte za číslem 911 zápasů?
Vidím za tím hlavně svůj začátek v lize. Byl jsem z toho vyjuknutej. Naskočil jsem do ní, aniž by to kdokoliv kvůli mé výšce čekal.
Takže zadostiučinění?
Určitě. Pro mě byla vždycky motivace ukázat se proti vyšším a silnějším. A třeba se prosadit i tvrdou hrou. Nesmíte dát najevo, že se bojíte. To by bylo po hrdinství, ne? Klidně říct: Počkej, až to nebudeš čekat, tak se ještě setkáme!
Bylo těžké se téhle odvaze naučit?
Bylo. Ale vlastně mi bylo docela příjemné se to učit. Viděl jsem, že to někam vede. Pokud byl tenkrát člověk sebevědomý, drzý a k tomu i něco uměl, pak jsem viděl, že mě starší kluci brali a fandili mi. Hráči jako já se rvali na každém kroku.
Jsou mladí jiní, než jste byli vy?
Určitě. Řekl bych, že jim někdy schází trpělivost. A zarputilost. Jako: "Když se mi nedaří, tak se seberu a půjdu do Ameriky." To je útěk od problémů. My jsme tehdy od problémů utéci nemohli.
Zápasem proti Spartě jste překonal rekord Lubiny. Vy dva se znáte dobře, že?
Na vojně to byl můj "mladej".
Byl jste na něj hodně přísný?
V Dukle to nebylo tak drsné. Žádné šikanování, osočování, rozkazování. Přestože mladí nějaké povinnosti měli. Jako dřív ráno vstát, sem tam něco uklidit.
A jste teď "kruťák" na mladé hráče?
Pokud je kluk moc velký frajer, pak se ozvu. Mladí na sobě musí pracovat. U někoho vidíte, že sedí, nic nedělá a čeká, že se mu na talent nalepí svaly. To je špatně.
Nejvíc zápasů v extralize 1. Josef Řezníček* 911 * hokejisté dosud hrající v extralize |
Nedávno jste řekl, že se výrazně připravujete na konec kariéry. Co si pod tím mám představit?
Přechod by neměl být tak bolestný. Připravuju se i na to, abych mohl nějak u hokeje pokračovat. Ale jak, to neřeknu. Možností je ix.
Sám sobě si děláte agenta. Třeba byste mohl dělat tohle.
Třeba. Měl jsem agenta jednou, od té doby jsem sám. Přestože to není tak běžné.
Nejsou to pro vás starosti navíc?
Těžkosti se vyskytnou, až když chcete pokračovat dál a mužstva o vás nemají zájem. Musím zaklepat, že tohle mě nepotkalo.
Dokáže vás v hokeji po těch letech ještě něco překvapit?
Překvapí mě kdeco. Akorát se už kvůli tomu nenervuju. Hokejkou si o led ještě třísknu, ale to je všechno. Dneska jsou rozhodčí strašně přísní, vylučuje se i za špatné podívání. Takže si dám radši pozor.
REKORDMAN. Josef Řezníček, hokejista Karlových Varů, odehrák v nejvyšší soutěži 911 zápasů. |