Krize přišla v době, kdy se dostáváte na hokejový vrchol. Neříkal jste si, že máte smůlu?
Loni jsem kvůli tomu přišel o angažmá, to je pravda. Ale teď nemůžu říct, že bych byl nespokojený. Ze svých požadavků jsem moc ustupovat nemusel. S podmínkama, které jsem dostal, jsem spokojený. A teď už je jenom na mně, abych hrál dobře a klub byl se mnou spokojený. Protože pak ten kontrakt minimálně dodržím.
Situace v Rusku je ale všelijaká, letos například zkrachovalo Dynamo Moskva. Nedochází peníze i v KHL?
Těch peněz asi není tolik, co bývalo, na druhou stranu si myslím, že když v Rusku někoho chtějí, tak se ty peníze pořád najdou. Každopádně po Evropě i u nás jsme museli jít o dost dolů, o tom není pochyb.
Kdy jste se definitivně rozhodl, že ze Sparty odejdete?
Už když jsem loni podepisoval roční smlouvu na Spartě, tak jsme byli domluvení, že můžu odejít. Jenže to o vás musí být v první řadě zájem a k tomu musíte předvádět dobré výkony. Jinak se můžete postavit na hlavu a stejně máte smůlu. Já měl ale naštěstí dobrý rok.
Ve kterém vás však potkaly i zdravotní potíže. Nebál jste, aby se vám povedlo dostat zpátky do formy?
Lhal bych, kdybych řekl že ne. Naštěstí jsem po návratu začal rychle dávat góly, takže jsem neměl ani prostor na nervozitu, že hraju o smlouvu.
Cítíte, že se ve své kariéře dostáváte na vrchol?
Těžko říct, je to možné. S přibývajícím věkem hrají velkou roli zkušenosti, takže na tom něco bude. Na druhou stranu má každý svůj strop někde jinde. Proto věřím, že nejlepší léta mám ještě před sebou. I kvůli tomu, že se mi konečně daří udržet kila a svaly, které mi dlouho chyběly. S nimi můžu být lepší hokejista.
Pořád na kilech pracujete?
Pracuju, ale ne tím, že bych bezhlavě jedl. Já s tím měl vždycky problém. Když přišla přestávka, tak se všichni spoluhráči báli, aby během ní neztloustli a já to měl naopak. Bál jsem, že zhubnu a ztratím všechno, co jsem předtím pracně nabral. Teď mi postava naštěstí trochu drží.
Čím to?
Asi je to věkem, ustálil jsem se. Už neztrácím tolik jako dřív.