Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nezdolali ho Rusové, povodeň ani nemoc

17 2003
Hluboká nad Vltavou - Apokalyptická povodeň se tu před pár měsíci zastavila těsně pod dresem a týmovou fotografií s podpisy hokejistů Philadelphie, finalisty Stanley Cupu. Ta visí hned u dveří restaurace Kuki v Hluboké nad Vltavou. Ve výši hlavy. "Až tam tekla řeka," pokývne Miroslav Dvořák, majitel už zase čistého a útulného lokálu pro sportovce. Znovu otevřel už měsíc po zkázonosné vlně. Ani velká voda pro něj nebyla soupeřem. Jako neprostupný bek zastavoval v sedmdesátých letech na ledě bájnou sovětskou formaci Charlamov - Petrov - Michajlov, později i věhlasné hvězdy NHL.

Neporazila ho ani zhoubná nemoc. Už třikrát mu operovali nádor v ústech. Těžko se mu hovoří, v ledvince u pasu nosí stále lahvičku s vodou. "Nedělají se mi sliny. U piva musím počkat, až vyprchají bublinky," postěžuje si nad sklenicí. Ale úsměv neztrácí. "Doktorovi jsem řekl: Pod drn ještě nechci," prohlásí pevně. Letos, v jedenapadesáti, byl vyhlášen nejlepším bekem play-off jihočeského přeboru.

Síla? Třicet náklaďáků nalámané skály

V devětaosmdesátém pomáhal českobudějovickému Motoru s hokejkou, pak krátce jako trenér. Ale kvůli synům - oba nyní hrají třetí ligu v Německu - se neloučil zrovna v dobrém. "Zabili je, nedali jim šanci. Stejně jako Prospalovi," říká s křivdou v hlase.

Chtěl zapomenout, a tak si v rodné Hluboké pronajal hospodu. "Udělal jsem správně," ohlédne se zpět. Přitom tři roky lítal s manželkou po place sám. Staral se o zásoby, roznášel pivo a přespával v pokojíčku v patře nad lokálem.

Tvrdé práce se nikdy nebál. Jako kluk tesal holýma rukama skálu za domem, aby rodina získala lepší pozemek. "Osm metrů vysokou, sedm do hloubky. Odváželo to třicet náklaďáků," pochlubí se. Síla a vytrvalost ho zdobily po celou slavnou kariéru.

Často bojoval s protivenstvími osudu. Třeba když mu v osmnácti zemřel bratr Pavel, dvojče, s nímž vyrazil do světa hokeje, ale vládli i atletickým tabulkám široko daleko.

Narvaná košile nebo alpa s cukrem

Začátkem osmdesátých let patřil k výjimkám, jimž se poštěstilo ochutnat bájnou NHL. Propustka šéfů socialistického sportu tehdy zněla - aspoň 150 zápasů za národní mužstvo. "Přijel jsem tam a byl jako v Jiříkově vidění," vzpomíná. "V hotelu televize s padesáti programy, o kus dál ulice plná prostitutek."

Ve Philadelphii byl jediný Čech, proto se brzy naučil anglicky. Nejlepším kamarádem se mu stal parťák z obranné dvojice Brad Marsh. "Když k nám chodil, pořád šmejdil v kuchyni v kastrolech. Měl za ženu dceru multimilionáře z Atlanty a ta mu nevařila," směje se.

Hokejová aristokracie tehdy žila divokým stylem. "Já šel před zápasem spát v devět a oni se courali do pěti do rána po barech. To mě štvalo," stěžuje si.

Pomáhal i doping?

"Před sezonou se všichni dlouze radili s doktorama. Já sám bych ale nic nevzal. Jenže možná se něco přidávalo do pití. I po třicítce jsem najednou nabral v ramenou tolik, že jsem se nemohl narvat do košile," vypráví klidně, jako by se tomu pořád divil.

Pak poodhalí i zákulisí kabiny domácího oddílu. "Vždycky tam stála flaška rumu. Já si dal před zápasem frťana, aby se rozproudila krev. A plno kluků mlsalo na povzbuzení alpu s cukrem." Ve finále Stanley Cupu 1985 s Edmontonem nastoupil proti svému budějovickému „dvojčeti“ Pouzarovi i legendárnímu Gretzkému. "Jarda moc nehrál a Gretzky si ani neštrejchnul. My věděli, jak na něj.
Chytře si počkat - a neměl nárok."

V Americe mohl zůstat. Po dvou letech, když končil Bobby Clarke, mu nabídli místo pomocného trenéra, oba synové tu už chodili do školy. "Ale žena chtěla domů, nemohl bych ji zradit."

Z hospody rovnou na led

Tři roky si ještě zahrál v Německu a pak zakotvil doma. "Nikdy jsem se nikam netlačil," pokrčí rameny na srovnání s Pouzarem. Ten se stal úspěšným podnikatelem a dnes vede jejich bývalý klub. Jenže na slavnostní otevření nové haly Dvořák nepřišel. Prý se kdysi poškorpily jejich ženy. Ale dnes už má i on čestnou VIP kartu a na ligový hokej občas zajde.

Raději zůstává v Hluboké. Stále hraje za béčko okresní přebor - z vlastní šatny to má na led jen pár kroků. O přestávce stihne vypít pivko i zkontrolovat tržby. Pomáhá ve výboru fotbalového klubu, jezdí na kole, hraje tenis, stará se o hospodu.

A nezávidí přece jen třeba bývalému spoluhráči Ivanu Hlinkovi trenérskou slávu a miliony? "Taky ho mohli v Rusku poslat do lágru," řekne s úsměvem ve tváři. "Já jsem raději tady."

Miroslav Dvořák
n hokejový obránce, 51 let
n mistr světa 1976 a 1977, finalista Kanadského poháru 1976
n v reprezentaci devět mistrovství světa, dvoje olympijské hry, účastník Kanadského poháru 1981, celkem 228 utkání/14 gólů (patří do nejlepší desítky všech dob podle počtu zápasů, nejvíc odehrál ve dvojici s Chalupou)
n hrával za České Budějovice, Jihlavu (v domácí soutěži 13 sezon, přes 500 zápasů), Philadelphii (v NHL za 3 roky 211 utkání/11 gólů), Kassel a Essen (II. německá liga)
n řada individuálních ocenění: nejlepší obránce mistrovství světa do 20 let v roce 1970, nejlepší obránce Philadelphie v roce 1985, dvakrát skončil druhý ve Zlaté hokejce (1981 a 1982)

Miroslav Dvořák s hokejovými trofejemi

Autoři:




Tabulka ligy

Klub Z V VP PP P SKÓRE BODY
1. Plzeň 0 0 0 0 0 0:0 0
2. Pardubice 0 0 0 0 0 0:0 0
3. Olomouc 0 0 0 0 0 0:0 0
4. Sparta 0 0 0 0 0 0:0 0
5. Zlín 0 0 0 0 0 0:0 0
6. Vítkovice 0 0 0 0 0 0:0 0
7. Třinec 0 0 0 0 0 0:0 0
8. Jihlava 0 0 0 0 0 0:0 0
9. Chomutov 0 0 0 0 0 0:0 0
10. Hr. Králové 0 0 0 0 0 0:0 0
11. Kometa 0 0 0 0 0 0:0 0
12. Ml. Boleslav 0 0 0 0 0 0:0 0
13. Litvínov 0 0 0 0 0 0:0 0
14. Liberec 0 0 0 0 0 0:0 0

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze