Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Někdy mi chybí pivo s klukama, říká hrdý táta Voráček

Jakub Voráček | foto: AP

12 2017
Mládenecký život skončil. Jakub Voráček se usadil, narodil se mu syn Jakub, z centra Philadelphie se přestěhoval na předměstí do New Jersey, kde koupil dům kousek vedle tréninkové haly Flyers. A hokejově mu to velmi svědčí.

Český útočník zažívá po minulé nepovedené sezoně revival. S 54 body v 66 zápasech je jednoznačně nejproduktivnějším hokejistou Philadelphie, rozhoduje nájezdy, táhne tým v bitvě o play-off. „Cítím, že hraju nejlepší hokej v životě,“ řekl Voráček v rozhovoru pro MFDNES.

V čem tkví podstata vašich letošních výkonů?
Povedl se začátek sezony, třeba na rozdíl od loňska, kdy to byla katastrofa. Tam jsem se cítil na podzim hrozně a dlouho trvalo, než jsem se do toho dostal. A když se to povedlo a zase jsem hrál svou hru, tak jsem si zlomil nohu a začínal jsem odznova.

Jak moc vám před touto sezonou k lepšímu startu v NHL pomohla účast na Světovém poháru?
Hodně. Do Philadelphie jsem přišel rozehraný, už od té doby se cítím dobře. Jsem pořád při síle, nohy mi jdou. Hraje se mi opravdu výborně. Cítím, že hraju opravdu nejlepší hokej kariéry.

Před dvěma lety jste ale končil sezonu jako pátý nejproduktivnější hráč celé ligy, po 82 startech jste měl 81 bodů. To je ještě lepší průměr než teď.
Ono se ale všechno nedá změřit jen statistikami. Možná to není vidět, když někdy lidi sledují jen tabulky gólů a asistencí a vyžívají se v tom, že máte takovou a takovou smlouvu a třeba tři zápasy jste přitom neudělali bod. Ale to ještě nereflektuje to, jak člověk hraje a co všechno se na ledě děje. Někdy můžete mít super zápas, trefíte tyčku nebo to tam nespadne, a je to bez bodu. A jindy tam napadá všechno a vy přitom máte třeba jedinou šanci za zápas. Takže to není jen o číslech. Ale na ledě se cítím opravdu skvěle.

Můžete to rozvést? V čem to je?
V předchozích letech jsem měl vždycky období, kdy to nebylo ono. Přestaly mi jet nohy, ztratil jsem šťávu, někdy mi bylo, jako bych trefil zeď, a nešlo to dál. Ale v téhle sezoně jsem ani jednou necítil, že by mi nějak ubývaly síly, že by mi to nešlo. A hlavně mi pořád jdou nohy, to je pro moji hru ohromně důležité. Možná nejvíc ze všeho.

Jakub Voráček z Philadelphie překonává gólmana Jamese Reimera a proměňuje...
Jakub Voráček z Philadelphie slaví vítězný gól v prodloužení.

Pomáhá vám i to, že máte doma přírůstek do rodiny, půlročního syna Jakuba?
Pomůže to hlavně zapomenout na hokej a vyčistit si hlavu. Člověk přijde domů a pokaždé si uvědomí, že mít zdravé děcko je ta nejdůležitější věc na světě. Dřív se to točilo všechno kolem hokeje, teď člověk snáz přešaltuje. Byl jsem u porodu, parádní zážitek.

Co všechno doma děláte?
Snažím se pomáhat, ale teď je to hlavně na přítelkyni. Kluk je ještě malinkej, teď ve věku, kdy jenom spí a jí. Až trochu povyroste, asi se zapojím víc. Ale vždycky, když si ho vezmu do náruče, tak přijdu na jiné myšlenky.

Pro rodinu jste koupil dům...
Na předměstí ve Voorhees, kousek od naší tréninkové haly. Líbí se mi tam – klídek, pohoda. Rodinný život se vším všudy.

Nechybí vám město?
Chybí mi akorát zajít si s klukama na pivo.

Jedním z parťáků na pivo býval brankář Michal Neuvirth, který začátkem března prodloužil kontrakt o dva roky. Z toho máte asi velkou radost i vy, že ano?
Jasně. Jsem za něj moc rád, je to super kluk. Že je výborný gólman, to už ukázal hodněkrát. Nedostal nic zadarmo, ale prokázal, že může být velmi platný. Ale hlavně je to bezvadný člověk. I Radko Gudas je parádní parťák. Vážím si toho, že jsme v klubu tři Češi, tolik najednou už jich v moc týmech NHL není.

Jakub Voráček z Philadelphie se raduje z proměněného trestného střílení v...
Jakub Voráček komentuje kanára od Kanady

Individuálně se vám daří, ale sFlyers jste zažil i lepší časy. Jak hodnotíte dosavadní průběh sezony?
Je to takový rok na houpačce. Měli jsme tam super období, deset výher za sebou, pak zase forma odešla. Ale teď hrajeme dobře. Jediný problém je, že jsme vůbec nedávali góly. Měli jsme zápasy se 40 střelami na branku, a stejně jsme prohráli, protože jsme z toho dali třeba jen jeden gól. Třeba minulý týden jsme proti Floridě měli skoro 50 střel, ale dali jsme jeden gól ze hry za 65 minut. Dobře jsme hráli i zápas pod širým nebem v Pittsburghu i další utkání, posledních deset dvanáct zápasů jsme se zvedli.

Na postupové pozice do play-off ztrácíte pět bodů, ale tlačenice je veliká. Jaké máte šance?
Naštěstí jsme vyhráli několik zápasů, porazili jsme Buffalo, které je v tabulce těsně za námi. Takže jsme ve hře, pořád je ve vzduchu dost bodů a máme to ve svých rukách. Věřím, že to urveme.

Urvali jste to už před rokem, a to jste měli ještě větší odstup. Dá se na zkušenosti s povedeným finišem z minulé sezony stavět i teď?
Letos je tým trochu jiný, obměněný. Ale můžeme si z toho určitě něco vzít. Zápasy to budou zase těsné, takhle se hraje vždycky od Vánoc nebo od Nového roku, takový těsnější, zodpovědný hokej, nikdo nechce udělat chybu. Když se podívám na tabulku, je to tam hodně nadupané: Islanders, Toronto, Florida, Tampa půjde nahoru, protože ta má výborný tým. Myslím, že i letos se zase rozhodne až v posledním kole.

V zimě jste měli sérii deseti výher za sebou, ale pak jste stejně rychle letěli zpátky dolů. Čím to je, že má mužstvo takové výkyvy?
Psychika. Když máte dobrou sérii, všechno si to sedne, lepí vám puky, odrážejí se k vám. Ale jakmile jednou dvakrát prohrajete, najednou už se nehraje s takovou lehkostí. Přihrávky skáčou, tvrdnou ruce. Tohle právě odlišuje ty skvělé týmy od těch ostatních. Mančafty jako Washington, Pittsburgh, Columbus, Chicago měly taky sérii výher, ale když potom skončila, prohrály třeba jednou dvakrát a rychle se zase vrátily. V tom je vidět kvalita mužstva: nerozloží ho jedna dvě porážky a dokáže se zase rychle naladit zpátky.

V NHL nedávno proběhla zpráva o vaší spontánní dobročinné akci, kdy jste vykoupil skoro 400 čepic pro nemocné děti za ty, které naházeli fanoušci na led při zápase s Coloradem v domnění hattricku Wayna Simmondse, ale gól byl připsán vám. Jak se to seběhlo?
To mě napadlo, abych to nějakým způsobem lidem vrátil. Bylo to kuriózní: všichni slavili Waynea, ale ten gól nakonec připsali mně. Já jsem z legrace jásal, diváci bučeli. Abych jim to vynahradil, rozhodl jsem se koupit ty čepice pro děti. A vzal jsem jim místo toho nové. Charita je pro mě důležitá věc a nejen proto, že mám v Česku Nadaci na pomoc pacientům s roztroušenou sklerózou. Rád se účastním akcí i tady ve Philadelphii. Když to jde, snažíme se dostat nemocné děti na hokej a podobně. Je to málo, co můžeme udělat, ale aspoň se snažíme jim ty těžké chvíle ulehčit a přivést je na jiné myšlenky. Dělám to rád a myslím, že je to trochu i naše povinnost.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze