Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vášeň pro hokej i eskapády. NHL teď šéfuje Kane, ten nejlepší Američan

GÓLOVÁ RADOST. Patrick Kane z Chicaga slaví svou trefu v utkání proti Los Angeles. | foto: AP

11 2016
Věřte nevěřte: žádný americký hokejista ještě nevyhrál bodování NHL až do chvíle, kdy tak letos učinil Patrick Kane, v této sezoně nejlepší hráč planety.

Pokud měl jednou dojít na trůn, je snad symbolické, že tak učinil v sezoně, v níž začínal na samém dně. Patrick Kane byl v létě a na podzim za vyvrhele - obviněn ze znásilnění, vyšetřován policií, vypískáván fanoušky. Důkazy se nenašly, byl očištěn.

A nyní je dopsán v USA tak oblíbený příběh „From zero to hero“, tedy od nuly až k hrdinovi. Útočné eso Chicago Blackhawks se stalo jasným vítězem produktivity NHL s bilancí 46+60; nikdo jiný se bájné stobodové hranici ani nepřiblížil.

A Kane je vůbec prvním Američanem, jenž pozvedne Art Ross Trophy, a dost možná se stane i prvním Američanem, který dostane také Hart Trophy pro nejužitečnějšího muže NHL. Kane totiž v její základní části tak vyčníval, že lze vzhledem k výjimečnosti zámořské ligy napsat: 27letý křídelník je nyní nejlepším hokejistou světa.

Malá myš a její videokazety

Kaneův životní příběh je zvláštní kombinací, která se tak zrcadlí v nynější sezoně. Hlavně alkohol býval jeho konstantním problémem, měl negativní image „pařmena“, až opilce, taky se popral s taxikářem.

Jenže kromě toho má pro hru na ledě vskutku mimořádný talent. V juniorské OHL předvedl v sezoně 2006-2007 cosi magického: v lajně s dalšími budoucími dvěma hráči NHL stihl za 58 utkání 145 bodů!

A list Chicago Tribune v textu vzpomínajícím na tento rok a zpovídajícím tehdejší lidi okolo Kanea přináší jiný pohled. Ne že by Kane byl svatý, ne že by zprávy o jeho eskapádách byly vymyšlené. Existovaly však paralelně vedle extrémního nadšení a vášně pro hokej.

Fotogalerie

Zubař Dave Favell, v jehož rodině tehdy Kane bydlel, vzpomínal na množství VHS kazet, na které mu nahrával jeho duely za London Knights. „Po zápase dorazil rovnou domů, pustil televizi, přetáčel záznam na střídání svého útoku a hovořil o tom, co udělal dobře - a co špatně,“ líčil Favell.

Trenér týmu Dale Hunter, bývalý hráč NHL, si vybavil, jak si mladičkého Kanea povolal po deseti zápasech na průběžné zhodnocení sezony. „Říkal jsem mu, že si vede dobře,“ popisuje kouč. „Pat mi opáčil: Můžu být lepší. Já ho chlácholím: Tohle je těžká liga, hochu. Ale on trval na svém: Můžu být lepší.“

A taky byl.

Sam Gagner, dnes útočník Philadelphie a tehdy jeden z Kaneových parťáků v útoku Knights, soudí: „Zcela chápu, proč je tak vysoko. Je na sebe tvrdý, a hlavně rozumí hokeji do takové míry, o níž si většina hráčů může nechat jen zdát.“

I dnes má Kane chlapecké rysy, jako juniora jej popsali slovy „malá myš“. Jenže talent skrývající se v drobném těle byl nepřehlédnutelný. Je produktem americké hokejové výchovy, čím dál uznávanější a čím dál úspěšnější.

Kane, nebo Crosby?

Zda dostane Hart Trophy, razítko na absolutní výjimečnost, se uvidí; jeho jediným právoplatným rivalem bude Sidney Crosby, jenž pozvedl Pittsburgh excelentní druhou polovinou základní části.

Ale už to, že Kane bude favoritem i ve srovnání s ním, ukazuje, kam tenhle hubený klučina a nevycválaný „party boy“ došel. Na trůn.



Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze