1. místo DALLAS: 87 bodů (64 zápasů, 35 výher, 15 remíz, 12 porážek+ 2 v prodloužení)
Dallas sice v posledních sedmi zápasech zvítězil jen dvakrát, fantastická a vyrovnaná hra v průběhu celého roku mu ale stále dává zasloužené vedení v celé Západní konferenci.
Po loňském výpadku provedli Stars od generálního manažera přes trenéry až po klíčové posty v sestavě kardinální úklid.
Brankář Marty Turco se osvědčil jako spolehlivá a klidná pojistka. V obraně ožil obr Derian Hatcher, který vede statistiku NHL v plus/minus bodech (+36). Dallas mají nejméně inkasovaných branek a tři vyrovnané útoky, kterým vládne megastar Mike Modano. Na domácím stadionu letos prohrál jen čtyřikrát, což je nejlepší bilance ze všech. 
2. místo VANCOUVER: 85 bodů (64 zápasů, 34 výher, 9 remíz, 17 porážek)
Čtrnáct zápasů v řadě bez porážky- to je výsledek, kterého Canucks dosáhli v posledních pěti týdnech. „Nikoho se nebojíme“ řekl útočník Matt Cooke a je třeba mu dát za pravdu tváří v tvář výhrám nad St.Louis, Coloradem a Detroitem. Především výhra nad Red Wings byla obdivuhodná, Vancouver prohrával ještě ve 42. minutě 0:3, ale nakonec triumfoval 4:3 po brance Marka Malíka v prodloužení.
Formace Bertuzzi-Morrison-Naslund je nejlepším útokem této sezony. Markus Näslund vstřelil už 41 branek a dvakrát letos přeskočil Maria Lemieuxe na čele kanadského bodování. Vancouver letos narušil tradiční nadvládu tří silných týmu Západní konference Dallasu, Detroitu a Colorada, musí to ale potvrdit i v play off. 
3. místo DETROIT: 80 bodů (64 zápasů, 34 výher, 9 remíz, 17 porážek+ 3 v prodloužení)
Detroit zvládá cestu za obhajobou Stanley Cupu znamenitě a to i přes několik neblahých jevů: dlouhodobé zranění Stevea Yzermana a Jiřího Fischera, slabý výkon útočníka Luca Robittailla (jen 8 branek) a překvapivě ne vždy výrazný výkon brankáře Curtise Josepha.
Yzerman je už znovu na ledě, ale potřebuje se rozehrát. Fischer by mohl stihnout play off. I s jeho návratem ale Red Wings patrně budou hledat ještě nějakou posilu do obrany. Až se tak stane, teprve potom bude jasné, jak skutečně silný tým v Městě motorů hraje. Red Wings jsou momentálně nejlepší v přesilové hře, zatímco Niklas Lidström směřuje k obhajobě ceny pro nejlepšího obránce.
4. místo COLORADO: 78 bodů (63 zápasů, 30 výher, 11 remíz, 18 porážek+ 6 v prodloužení)
Colorado propustilo v prosinci trenéra Boba Hartleyho, který necelý rok a půl předtím vyhrál s klubem Stanley Cup, a posadilo na jeho místo dosavadního asistenta Tonyho Granata. Tohle varování směrem k hráčům mělo velice silný účinek, protože Avalanche pod novým vedením vyhrálo 20 z 31 zápasů.
Peter Forsberg, Milan Hejduk a Alex Tanguay vytvořili formaci s úderností vlny tsunami a brankář Patrick Roy získal zpátky svou formu. Otázkou zůstává zdali se Avalanche podaří dostihnout Vancouver na čele Severozápadní divize, kterou po svém přestěhování do Denveru v roce 1996 vždy vyhráli.
5. místo ST.LOUIS: 78 bodů (64 zápasů, 32 výher, 8 remíz, 18 porážek+6 v prodloužení)
St.Louis prokazují obrovskou dávku odhodlání. Brankáři Fred Brathwaite i Brent Johnson jsou buď zranění nebo mají kolísavou formu, takže za ně musejí zaskakovat gólmani z farmy. Kapitán Chris Pronger stále neodehrál kvůli zraněnému zápěstí jediný zápas. Dlouhodobé zranění postihlo útočníky Petra Čajánka, Jamala Mayerse a nyní i Douga Weighta, přesto se Blues drží stále na solidní páté příčce.
Šeptanda ze zákulisí napovídá, že klub se na play off chystá získat prověřeného gólmana- logicky vypadá přestup zkušeného Seana Burkea, kterému ve Phoenixu vyrostla letos zdatná konkurence.
6. místo MINNESOTA: 73 bodů (63 zápasů, 32 výher, 8 remíz, 22 porážek+ 1 v prodloužení)
I s rozpočtem 18 milionů dolarů (nejnižším v lize) se dá dojít do play off. Minnesota má dva hlavní trumfy a oba zahaluje brankářská maska. Manny Fernandez i Dwayne Roloson mají sice svá léta (29, respektive 33 let), díky tomu ale zřejmě lépe snášejí, že ani jeden z nich není jednička.
Jejich skvěle sehraný tandem zakrývá i fakt, že Slovák Marián Gáborík, který na podzim vstřelil 23 branek, se od Nového roku trefil jen pětkrát. S jeho střeleckou sterilitou upadla i výkonnost jeho spoluhráčů Andrew Brunettea a Cliffa Ronninga. Wild ale musí zvýšit svou produktivitu, aby v boji o play off uspěli. Vše má v rukou trenér Jacques Lemaire, po odchodu Scottyho Bowmana považovaný za nejzkušenějšího kouče v NHL. 
7. místo ANAHEIM: 72 bodů (64 zápasů, 30 výher, 8 remíz, 22 porážek+ 8 v prodloužení)
Anaheim pojal tuto sezónu vážně už od začátku. Bývalý trenér Bryan Murray povýšil na generálního manažera a na jeho místo přišel v NHL debutující Mike Babcock. V létě přišli útočníci Petra Sýkoru a Adama Oatese, těsně před Utkáním hvězd pak obránce Sandis Ozolinš. Vše s cílem vrátit Mighty Ducks do play off. Po šedesáti čtyřech zápasech se opravdu zdá, že tam míří.
Podle údajů z kanceláře Elias Sports Bureau, která se detailně zabývá statistikami, rozhodl Anaheim na přelomu ledna a února svých deset po sobě jdoucích vyhraných zápasů (ne v jedné řadě) rozdílem jediné branky. To znamená, že mužstvo semknuté okolo brankáře Jean Sebastiana Giguera vyhrávalo pod enormním tlakem, na který v play off určitě také dojde.
8. místo EDMONTON: 67 bodů (64 zápasů, 26 výher, 7 remíz, 23 porážek+ 8 v prodloužení)
Jedno je jisté. Edmonton je lepším týmem bez Jiřího Dopity. Diváci z města v centrální části Kanady jsou nároční, podobně jako třeba fanoušci New York Rangers a chtějí vidět styl, na který jsou zvyklí. Dynamický a kombinační hokej se spoustou bruslení. Oilers mají podle tohoto střihu ušitý skoro celý tým a rozvážný, spíše silový valašský centr do něj nezapadl, i když trenér MacTavish chválil jeho pracovní morálku a všemožně pro něj hledal vhodné typy spoluhráčů.
Po špatném vstupu do sezony, který byl hodně nespravedlivě spojován s Dopitovým jménem, týmu vyšel prosinec a leden a od té doby se stále pohybuje mezi 5. a 8. místem. Špatné únorové výsledky (žádné vítězství v posledních osmi zápasech) lze na vrub přičíst částečně i rostoucí marodce- mimo hru se na delší čas dostali útočníci z první formace Ryan Smyth a Mike Comrie, stejně jako nejtvrdší obránce týmu Jason Smith.
9. místo NASHVILLE: 63 bodů (63 zápasů, 25 výher, 9 remíz, 25 porážek +4 v prodloužení)
Hledáte kandidáta na Hartovu trofej ? Co takhle brankář Nashvillu Tomáš Vokoun ? Pokud mu vydrží v příštích těžkých pěti týdnech forma a dovede Predators poprvé v jejich historii do play off, bude to zasloužená pocta.
Před mužstvem z města country je třeba smeknout klobouk, že se dokázalo postavit na nohy, i když v prvních 20 zápasech vyhrálo jen dvakrát v normální hrací době. Klobouk dolů i před generálním manažerem Davidem Poilem, že loni na jaře vyměnil oblíbené veterány Cliffa Ronninga a Toma Fitzgeralda, protože věřil, že uzrál čas pro mladé hvězdy jako David Legwand, Scott Hartnell nebo Kimo Timmonen. Že ve funkci nechal trenéra Barryho Trotze, i když se týmu zpočátku nedařilo a že se nebál prosincové výměny letité jedničky Mikea Dunhama do New Yorku Rangers.
V prosinci a v lednu začal tým hrát vyrovnaně a během února prohrál jen dva z jedenácti zápasů. To, co zprvu vypadalo jako nejhorší sezóna v historii Nashvillu, nakonec může skončit jako příjemné překvapení.
10. místo LOS ANGELES: 62 bodů (64 zápasů, 27 výher, 4 remízy, 25 porážek+ 4 v prodloužení)
Osud hází Králům pod nohy jednu překážku za druhou, až je z podivem, že se stále drží jen 5 bodů od postupové pozice. Dlouhodobé zranění setnulo hlavy hlavním hvězdám týmu- útočníkům Jasonovi Allisonovi, Adamu Deadmarshovi, Bryanu Smolinskému, obránci Aaronu Millerovi a nakonec i brankáři Felixu Potvinovi.
Stejná vlna pročistila kádr i ve třetí a čtvrté řadě, ale trenér Andy Murray dokázal s výpomocí téměř neznámých hráčů z farmy a zbyvších hvězd vedených Slovákem Žiggym Pálffym udržet tým ve hře. Další postup bude notně záviset na druhém brankáři Jamie Storrovi, protože Potvin by se měl uzdravit až na začátku dubna, kdy se pomalu bude schylovat k play off. Zajímavá statistika ? Obránce Jaroslav Modrý v prvních 32 zápasech vstřelil 9 branek, ve zbývajících 32 zápasech se trefil jen jednou.
11. místo CHICAGO: 61 bodů (64 zápasů, 24 výher, 10 remíz, 27 porážek+ 3 v prodloužení)
Po osmnácti zápasech, ve kterých vstřelil jen dvě branky, se útočník Theoren Fleury ve dvou zápasech tento týden nevešel do sestavy. Je to jen další způsob, jak trenér Brian Sutter reaguje na hrozivé výsledky, kdy Chicago po Novém roce vyhrálo jen šest ze sedmadvaceti zápasů. Brankář Jocelyn Thibault sice dělá divy, jeho spoluhráčům však chybí nápad a vůle.
Situace nevypadá optimisticky ani do budoucna. Obránce Phil Housley si zlomil nohu a nebude hrát až do konce března, jeho kolega Alexander Karpovcev kvůli zlomenému nadočnicovému oblouku vynechá ještě více zápasů. Blackhawks nyní čeká dvojice zápasů proti Coloradu a St.Louis, těžké utkání na ledě Dallasu plus několik klání proti týmům, jenž ještě bojují o play off. Oddíl "Jestřábů" tedy žádné posezení u praskajícího táboráku nečeká.
12.místo PHOENIX: 60 bodů (62 zápasů, 24 výher, 8 remíz, 26 porážek+ 4 v prodloužení)
Phoenix je letos tým s nejrozsáhlejší marodkou v NHL, i když mu na paty v tomto ohledu pomalu šlape Los Angeles. Pro přednosty klubu vedené generálním manažerem Mikem Barnettem a spoluvlastníkem Waynem Gretzkym přichází nyní období, kdy se musí rozhodnout co bude s klubem dál.
"Kojoti" staví novou arénu a budou potřebovat a) ušetřit každý cent a b) přilákat do ní co nejvíc fanoušků. Jak se s tím vypořádat ? Selský rozum velí odprodat starší a drahé hráče, tj. brankáře Seana Burkea (36 let, 3,25 milionů dolarů), obránce Teppo Numinnena (34 let, 4,75 milionů) či útočníka Tonyho Amonteho (32 let, 6 milionů) a doplnit mládí. Co když ale mužstvo zaútočí v příštích dvou týdnech na play off a navzdory těžkému roku by mohl nějaké peníze vydělat v nadstavbové části sezony ? Coyotes nyní hrají dobře a z posledních sedmi zápasů podlehli jen jednou. Přestupová uzávěrka je stanovena na 11. března.
13. místo SAN JOSE: 59 bodů (63 zápasů, 24 výher, 6 remíz, 28 porážek+ 5 v prodloužení)
San Jose Sharks v minulé sezoně skončili na třetím místě v Západní konferenci a vyhráli v silné konkurenci Dallasu, Phoenixu a Los Angeles Pacifickou divizi. Letos dokonce před sezonou přesvědčili polovinu odborníků, že postoupí do finále Stanley Cupu. Místo toho jsou zatím největším zklamáním roku. Teoreticky by ještě mohli pomýšlet na play off. V Západní konferenci se však zpravidla počítá, že v základní části musí klub uhrát alespoň 90 bodů, aby postoupil. K tomu by Sharks potřebovali z posledních 19 zápasů vyhrát šestnáctkrát.
14. místo COLUMBUS: 54 bodů (63 zápasů, 23 výher, 6 remíz, 32 proážek+ 2 v prodloužení)
Columbus podobně jako Atlanta přitáhl před sezonou do klubu několik zkušených veteránů, kteří měli pomoci mladým hráčům lépe vyrůst. Realita však je taková, že trenéři se v momentě, kdy se přestává dařit, spoléhají hlavně na veterány a mladí hráči jako například Rostislav Klesla se učí spíše teoreticky. Ano, v sázce je ještě play off, ale pokud Columbus ztratí vyhlídky, měl by se snažit alespoň některým dalším týmům zkomplikovat postup, a více do toho zapojit hráče jako Klesla nebo Rick Nash.
Blue Jackets mají mladého a kvalitního gólmana Marca Denise, na kterém se začíná pomalu projevovat, že odehrál téměř každý zápas. Z českých hráčů vládne spokojenost z výkonu Jaroslava Špačka a Davida Výborného, kteří oba prožívají svou nejlepší sezónu v zámoří.
15. místo CALGARY: 52 bodů (64 zápasů, 19 výher, 10 remíz, 31 porážek+ 4 v prodloužení)
Calgary se propadlo na poslední místo v Západní konferenci a nic nenasvědčuje tomu, že se ještě zvedne a poprvé od roku 1996 se podívá do play off. Brankář Roman Turek i útočník Jarome Iginla nemají takovou formu jako v minulé sezoně, bylo by ale příliš zjednodušující svalovat vinu jen na jejich bedra. O mimořádně talentovaného Iginlu je prý po NHL velký zájem, takže uvidíme jestli se ho Flames pokusí ještě vyměnit. Iginlův plat přesáhne v příští sezoně 7 milionů dolarů, což pro nepříliš movitý tým není zrovna malá suma, s jeho odchodem ale tým zároveň ztratí základní kámen, okolo kterého se dá budovat.
