Hrozí Průchovi dokonce žalobou. "Ale já nic neudělal. Vždycky se takhle za moře chodilo a teď budu najednou černá ovce?" ptá se třiadvacetiletý hráč.
Co říkáte tomu, že žalovaný budete možná přímo vy?
To už vůbec nedokážu pochopit. Mluvil jsem o tom s Petrem Sýkorou, ten je na tom podobně. Je z toho hodně vykolejený.
Bojíte se?
Jsem v pohodě. Ubezpečuje mě i zástupce manažera Rangers. Za mnou stojí celý New York.
Takže nešetříte na případné penále nařízené soudem?
Jsem v právu. A kromě toho, na to se ani našetřit nedá. Ledaže bych si vzal splátky na padesát let.
Tušil jste v přípravném kempu, že se dostanete do prvního týmu?
Ne. Nedařilo se mi. Až v poslední přípravě jsem dal gól. Tak jsem si říkal, že nepůjdu na farmu s ostudou.
Z malých Pardubic do obrovského New Yorku. Nebyl to pro vás šok?
Není to taková změna, jako kdybych se stěhoval na Aljašku.
Co vás v Americe překvapilo?
Jak je o hráče v klubu postaráno. A taky že jsem v baru potkal Tigera Woodse. Snad ještě jedna věc mě překvapila, to když jsme měli v klubu mítink o sexuálním harašení.
Prosím?
V Americe je běžné, že někdo chce na slavném hráči vysoudit peníze. Ale divil jsem se, z čeho mohou být potíže. Někdo prý prohrál u soudu balík peněz proto, že bláznivé ženské řekl, že má krásné oči.