„Můj cíl je jasný, chci vrátit Duklu tam, kam z historického hlediska patří. To znamená do nejvyšší domácí soutěže,“ prohlásil krátce poté, co ho rada města zvolila vítězem výběrového řízení.
Čím začnete ve své nové funkci?
Chtěl bych v první řadě poděkovat všem fanouškům, sponzorům, hráčům i trenérům za letošní sezonu, protože to ještě nikde nezaznělo. A také otevřu rubriku Ptejte se na internetových stránkách klubu.
Váš předchůdce Tomáš Sedlák ji o víkendu zrušil kvůli nepříjemným dotazům. Jste připraven i na hodně osobní otázky?
Samozřejmě by měla mít diskuse nějakou úroveň, ale přes internet tohle jenom těžko ovlivníte. Prostě pokud dostanu nějaký dotaz, odpovím na něj.
Jaké byly vaše bezprostřední pocity po zvolení? Radost, překvapení...?
Jsem stejná nátura na ledě i mimo něj. Kdo mě zná, ví, že jsme šel vždycky za svým cílem. Chtěl jsem vyhrát a udělal jsem pro to všechno. Na projektové dokumentaci jsem pracoval měsíc. Samozřejmě mám radost, že mě zvolili.
Ve výběrovém řízení jste porazil i dočasného jednatele, který by se nyní měl zřejmě vrátit na post člena dozorčí rady. Neobáváte se nějakých odvetných akcí?
Proč bych se měl bát? Pan Sedlák se nikdy netajil tím, že chce Dukle pomoct a já každou pomoc vítám. Nemyslím si, že by měla vzniknout nějaká opozice vůči mně. To přece není smyslem tohohle působení. S dozorčí radou se sejdu hned první den.
Nemáte lehké mrazení v zádech? Přeci jenom předchozí regulérní vedení klubu v čele s Janem Zachrlou si při odchodu na dozorčí radu stěžovalo...
Nepředpokládám, že by mi dozorčí rada házela klacky pod nohy, nebo zamítala návrhy, které by měly být ku prospěchu Dukly. Všem nám jde přece o stejnou věc.
Už máte jasno, jak vyřešíte post sportovního manažera?
Uvidím, musím se v tom nejdřív nějak zorientovat. Každopádně můj názor je ten, že především hlavní trenér by měl vědět, koho chce a koho nechce, a jak by měl být složený kádr.
Hlavním koučem byl v letošní sezoně Karel Dvořák, počítáte s ním také pro příští ročník?
Určitě. Myslím, že se nám podařilo dosáhnout celkem slušného úspěchu. Předtím, než přebral tým Karel Dvořák, který si pak vybral mě jako asistenta, dělalo mužstvo v průměru 0,8 bodu na zápas a pak 1,6. To je stoprocentní zlepšení.
Už jste zmínil, že to byla vaše společná práce. Teď jste ale jednatelem, půjde skloubit trénování s vedením klubu?
Pokusím se o to. Mám to vymyšleno tak, že bych od 7 do 9 dělal jednatele, pak bych byl od 9 do 12 trenér a odpoledne do večera do 19 zase jednatel. Bude to hodně náročné, ale já myslím, že se to zvládnout dá.
Nebojíte se problémů s kumulací funkcí? To už tady jednou bylo...
Věřím, že ne. Navrhnu dozorčí radě, že polovinu ze svého platu trenéra budu dávat zpátky do mládeže. Třeba formou materiálního zabezpečení.
Slyšel jste o tom, že by to v jiném klubu takhle fungovalo?
Nemám signály, že by to takhle někde bylo, holt budeme první. (usmívá se) Neříkám, že to tak určitě bude, ten návrh mi musejí schválit a je možné, že to opravdu nepůjde skloubit. Pak bych samozřejmě funkci kouče opustil.
Začal jste jako hráč, pak jste přešel k trénování a teď jste získal post šéfa klubu. To je konečná, nebo máte ještě další ambice?
Mám ambice dostat Duklu tam kam patří, to znamená na vrchol. Udělám, co bude v mých silách. Nejsem kouzelník, neumím říct, jestli to bude za dva nebo za tři roky. Vítám jakoukoliv pomoc.
A co generální sponzor, už máte seznam firem, které oslovíte?
Samozřejmě jsem si udělal přehled, koho oslovit. To ale ještě neznamená, že pokud je oslovím, že budou souhlasit. Sehnat peníze není jednoduché. Proto jedním z mých prvních úkolů bude vypracovat marketingový plán, abychom ty firmy zaujali.
