Ve 13 minutě si nabruslil do třetiny a tvrdě vypálil. Gólman Fred Brathwaite nestačil vymrštit lapačku a Kubina srovnal na 1:1. "Dostal jsem dobrou přihrávku od Čajánka po modré čáře. Mířil jsem k tyčce," přiznal bek. Druhý zásah přidal po perfektní akci kapitána Roberta Reichla. Za brankou dlouho míchal s pukem, pak povyjel a naservíroval mu ho. "No a já už do toho jenom bekhendem plácnul. Takže pokaždé jsem dostal výborné přihrávky," skromně komentoval premiérové zásahy na šampionátu.
A moc nescházelo a mohl se radovat z hattricku. Při přesilovce se napřáhl na modré a propálil gólmana. Puk mu propadl mezi betony a lehce se došoural k Reichlovi, jenž chladnokrevně doklepl. "Chybělo málo. Ale nevadí, hlavně že jsme vyhráli," nezoufal Kubina. V zápase se hodně krotil, neoplácel. I když Kanaďané znovu provokovali, nenechal se vyvést z míry. "Člověk se musí uhlídat. Když někoho srazím, půjdu ven a oni nám dají góla. To nejde," vysvětluje.
V dresu protivníka se proháněli dva spoluhráči z Tampy - Vincent Lecavalier a Brad Richards. Hodně si spolu povídali na hotelu, hecovali se. "Říkali mi, že nás porazí. No a ono to dopadlo jako vždycky...," vtipkoval Kubina. S Lecavalierem se dali do řeči po závěrečné siréně, za tři roky společného hraní v zámoří jsou velcí kamarádi. "Nikdo další vlastně v týmu tak dlouho nehraje, už jsme toho dost prožili," říká statný zadák. "A teď už se těším, až pověsím zlatou medaili u nás v kabině. Abych kluky trochu naštval," ušklíbne se. Pak ale rychle dodá, že to je ještě daleko. Neche nic zakřiknout.
Tuší, že Slováci budou velmi nepříjemní. "Chtějí se na nás vytáhnout, budou hrát lépe než proti někomu jinému," předvídá. "Ale pokud budeme pokračovat ve výkonech jako v posledních třech zápasech, tak bychom je měli porazit." Sám si přál spíše Američany, stejně jako ostatní však nechce kalkulovat. "Nedá se nic dělat. Teď už si nemůžeme vybírat, musíme porazit každého."