„Abych se přiznal, tak jeho jméno padlo taky, že by to mohl zkusit. Uvidíme,“ nevzdává se Říha této možnosti do budoucna.
Irgl rozjel sezonu parádně.
Po přestupu z Třince si užívá znovu roli rozdílového hráče v elitní formaci. A přestože se Olomouc na góly nadře, on skóruje a boduje pravidelně. V šestnácti zápasech k jedenácti trefám přidal tři asistence. Více gólů dal pouze Michal Bulíř, jenž z Liberce odešel do KHL.
Irgl válí jako zamlada.
Má výborný pohyb a jako pravák především střelu zápěstím.
Olomouc udělala terno, když mazáka podepsala.
„Věk nerozhoduje, rozhoduje výkon,“ zdůrazňuje Říha. „Zbyněk je naprostý profík, já ho znám. Připravuje se jak na trénink, tak na zápas. V Olomouci je jediným střelcem. Nezáleží na tom, kolik má roků, ale jak je připravený.“
Irgla zná ze společného působení v Atlantu Mytišci před sedmi lety.
11 gólů dal Zbyněk Irgl v 16 zápasech extraligy. Přidal tři asistence. |
„Pod panem Říhou jsem hrál v Atlantu, je to velký motivátor. Třeba to národnímu týmu pomůže, je to kouč, který hráče vyhecuje vždy k maximálnímu výkonu. To ukážou ale až výsledky,“ přemítal Irgl v rozhovoru pro iDNES.cz před startem sezony, aniž by tušil, že bude jeho návrat do národního dresu ve hře.
Největšího úspěchu v reprezentaci dosáhl v Rize před 12 lety, kdy pomohl ke stříbru. Současný medailový půst Česka ho mrzí.
„Už by to chtělo nějaké výsledky. Když mám říct svůj názor, nesouhlasím s tím, aby se do reprezentace brali mladí kluci jen na zkoušku. Nároďák by měl být od toho, aby se v něm sešli nejlepší hráči, a ne že kluk dá pět gólů a jede reprezentovat. A teď nemyslím nikoho konkrétního,“ povídal před ročníkem.
„Když se podíváte do Ameriky, kde protlačují mladé, tak tam kluk řekne, že bude hrát lídra, a pak to taky udělá. Samozřejmě, pokud jste hráč, jako je Martin Nečas, tak si v nároďáku rozhodně hrát zasloužíte. Jen nesouhlasím s unáhleným povoláním někoho, kdo jede na krátkodobé vlně. Pak je v repre nějaký kluk, kterého vůbec neznáte.“
Říha svou první nominací, ve které vsadil především na zkušenost, jeho slova potvrdil. Formu olomouckého barda nejde opomenout. Navíc se stal lídrem, správným vzorem, který si přidává tréninky i mimo led v posilovně.
Když měli kohouti černou sérii čtyř porážek, po ostudném výkonu proti Třinci si vzal Irgl v kabině slovo. Zvýšeným hlasem apeloval na lepší přístup, bojovnost: „Když se nedaří, je potřeba padat po držce.“
A mančaft uznávané hvězdě naslouchal. V dalším utkání proti Hradci Králové se Hanáci vrátili k poctivé hře, nepustili favorita do volných střeleckých pozic jako Oceláře. Irgl se na vítězství 3:1 podílel tentokrát asistencí. Znovu byl vidět. Jako ostatně zatím celou sezonu. I díky tomu, že loni začal s kamarádem, trenérem atletiky, pracovat na dynamice. „Fyzicky jsem na tom pořád víc než dobře. Čím dál víc si to užívám,“ přikývne nejstarší člen kohoutí soupisky.
Uvidíme ho ještě v národním?
