Vnímali jste, že jste už museli vyhrát?
Samozřejmě. My chtěli každý zápas, ale teď už jsme chtěli i divákům zlepšit náladu, abychom neztratili jejich důvěru. Jsme rádi.
Bylo těžké při porážkách udržet pozitivní mysl, i když jste nehráli špatně?
To je asi každého věc. Máte nějakou deku, myslíte na to, ale důležité je nemyslet dozadu, nebabrat se v tom a šlapat jako naposledy. A ono se to vždycky obrátí.
To jste si říkali i v kabině?
Jistě. Nesmí tam být poraženecká atmosféra, to bychom nevyhráli žádný zápas. Hodit to za hlavu, makat a štěstí přijde.
Proti Mladé Boleslavi jste měli velkou převahu, přesto jste se o výsledek báli až do konce, že?
To je náš styl. Kdybychom uměli soupeři odskočit o dva góly, hráli bychom mnohem lépe. Takto nás to stojí nervy a je to tak zatím celou sezonu. Doufám, že to někdy zlomíme a utrhneme se na více gólů. Takhle to stojí mnohem více sil, mohli bychom hrát klidněji. Ale když budeme sbírat body, vadit nám to nebude.
I vydřená výhra pomůže.
Spadne to z nás, porážek bylo dost. Doufám, že nakopneme lepší sérii.
Vaší trefě předcházelo přísné vyloučení za nedovolené bránění brankáře. Nastartovalo vás?
Byl jsem zdravě naštvaný. Nevím, jestli jsem do brankáře narazil v brankovišti nebo mimo, byl jsem zády. Rozhodčí říkal, že to byl úmysl, to ale v žádném případě ne.
Tak jste šel z trestné lavice na led a rozhodl zápas.
Šli jsme z protiútoku s Romanem Rácem, přistrčil mi to na střed. Snažil jsem se přes beka vystřelit a spadlo to tam.
Jak se vám v útoku spolupracuje s Jurajem Mikúšem?
Vyhovíme si. Je to zkušený borec, šikovný. V přesilovkách jsme se docela zvedli a už si to tam umíme dát.
Vnímáte, že jste se osmým gólem znovu dotáhl na nejlepší střelce soutěže?
Těší mě každá branka. Jen doufám, že mi to bude padat dál, pomůžu týmu k bodům a nebudeme se trápit porážkami.
