"Že budu hrát finále, to by mě nenapadlo ani náhodou. Už jen dostat se do týmu byl sen," svěřuje se 22letý obránce Komety.
Jeho kariéra poslední dobou připomíná strmý let raketoplánu. Ještě předloni hrál v Břeclavi druhou ligu, loni a po většinu letošní sezony získával ostruhy v prvoligové Třebíči. A teď najednou válčí o extraligový titul.
"Je to něco, na co se v životě nezapomíná. Ty pocity po vyhraném zápase nebo sérii bych přál každému," básní Dlapa. A co teprve po vyhraném finále? "Ježíši, to si nedokážu ani představit." K oslavám mají momentálně Brňané proti Zlínu ještě daleko, ale Dlapův příklad ukazuje, že s dostatkem vůle se dá urazit dlouhá cesta.
On udělal hlavní skok loni v létě. "Snažil jsem se hodně dřít, abych dohnal starší kluky. Řekl jsem si, že chci něco dokázat, mít nejlepší testy. Chtěl jsem, aby bylo vidět, že jsem makal," popisuje. A povedlo se, několik kilo bylo dole. "Dřív jsem byl takový tank. Rozjel jsem se a všechno srážel. Teď mám sílu pořád, ale zároveň se cítím hbitější, rychlejší a víc vydržím."
Přesto se v extralize neusazoval snadno, v základní části zvládl jen 12 zápasů. Teď má stejnou porci za sebou v play-off, do nějž pořádně naskočil až v semifinále proti Spartě.
"Upřímně musím říct, že to bylo docela těžké. Ale snažil jsem se to vzít co nejvíc poctivě, hrát jednoduše a nakonec se to povedlo. Ze začátku tam byly takové ty zdravé nervy, ale když člověk zvládne dobré střídání, tak na to zapomene a hraje se mu líp," líčí téměř dvoumetrový bek. "Snažím se hrát tak, aby byli trenéři spokojení. Občas mě zjebou, ale to je potřeba."
Na ledě Dlapovi pomáhá hlavně kolega Jan Hanzlík. "Je to výborný parťák, hraje s neskutečným přehledem. Jsem rád, že jsem ho chytl. Ale všichni obránci tady jsou zkušenost sama a od každého je co se učit," chválí zelenáč finále. "Je to pro mě novinka, ale budu dělat všechno, aby pro mě nebylo poslední."
