Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Evropský Židlický? MS v Praze je vrchol, musím se uzdravit, říká Němec

RYCHLOBRUSLENÍ? Český bek Ondřej Němec po ztrátě přilby a hokejky ukazuje, že by se neztratil ani ve sportu Martiny Sáblíkové. | foto: Reuters

14 2015
Při absenci Marka Židlického by právě on měl být ofenzivním obráncem číslo 1, ředitelem rozehrávky i přesilovky. Má za sebou zlato z roku 2010 a pět mistrovství světa, to šesté v Praze by pro něj bylo největší. Jenže Ondřej Němec bojuje se zdravotními problémy.

Třicetiletý obránce se k hokejové reprezentaci připojil v pondělí ve Velkých Popovicích, kam přijel po vyřazení CSKA Moskva z play off KHL.

„Mistrovství světa by byl vrchol kariéry. Ale musím být zdravý, jinak nebudu zabírat v sestavě místo,“ řekl přítomným novinářům.

Aby se však dostal do konečné nominace, musí nejdřív uzdravit zraněná třísla a vrátit se zpět do formy.

Jak na tom jste teď, dva a půl týdne před začátkem šampionátu?
Rozhodně se to lepší, ale zatím nemůžu říct, že by to bylo perfektní. V úterý ještě jedu na proceduru, kde mi tam zase píchnou krevní plazmu. (Fyzioterapeuti) Pavel Kolář s Michalem Trucem se mě snaží ze všech sil dát dohromady, tak uvidíme. Pokud bude všechno v pořádku, chtěl bych ve středu jít bruslit. Dřív to nechci hrotit.

Na dvojzápas do Švédska ještě s týmem neodletíte, ale v další přípravě s Finskem ve Znojmě a v Brně už byste hrát měl, abyste se trenéru Růžičkovi ukázal před závěrečnou nominací...
Pokud to bude v pořádku, tak bych s Finskem hrál. Cítím, že je to nepříjemné pro mne i pro tým. Šampionát doma je vrchol, to člověk zažije jednou za kariéru. Dělám všechno, abych byl včas zdravý.

Kdy byste chtěl mít jasno?
Pro většinu kluků, co jsme tady, je to to největší v kariéře. S Michalem Trucem a docentem Kolářem uděláme všechno pro to, abych se do týmu dostal. Ale nemělo by cenu zabírat místo v sestavě, když budu zraněný. Pro většinu kluků je to největší turnaj kariéry a já zatím nejsem připravený říct, jestli to půjde, nebo ne.

Zranění jste si přivodil v semifinále play off KHL proti Petrohradu, Vybavíte si ten moment?
Vím, kdy a proč se mi to zranění stalo, bylo to asi čtrnáct dní. Ale nebudu to ventilovat. Je to problém a vím, kvůli čemu a kvůli komu ho mám.

Jak jste prožíval sérii, v níž jste sahali po finále, ale nakonec jste skončili jako poražení?
Vedete 3:0, máte Petrohrad na lopatkách... Rozhodl asi čtvrtý zápas u nich, k tomu jsme přistoupili laxně. Soupeře to nastartovalo a my už to nezastavili. Jejich lajna Panarin, Dadonov, Šipačov se rozjela a začala rozhodovat. I když třeba v šestém zápase jste byli lepší a dostali jsme gól v prodloužení. Loni jsem prohrál (se Lvem Praha) sedmé finále, letos sedmé semifinále. Je to nepříjemné.

Jak jste to prožíval, když jste nemohl do posledních zápasů zasáhnout?
Každý hokejista ví, že nejhorší je stát za mantinelem a cítit bezmoc, že nemůžete něco udělat. Za mantinelem člověk akorát nervačí. Hodně jsem to prožíval, bolí to, ale nedá se nic dělat.

Co jste stihnul doma?
Tři měsíce jsem neviděl rodinu, byl jsem v Rusku bez ní. Takže jsem se snažil užít si ženu a děti. A dělal jsem všechno pro to, abych byl fit a dostal se do národního týmu.

Autor:




Play-off

Semifinále CAN - CZE
1.zápas Kanada Česko 2:0
Semifinále USA - RUS
1.zápas USA Rusko 0:4
zobrazit kompletní rozpis

Video

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze