Poslední dobou se Winnipegu přestalo dařit. Prohrál čtyři z pěti utkání, byť dvakrát až po nájezdech nebo v prodloužení. V čem je chyba?
Několik zápasů jsme protáhli do prodloužení, v sobotu jsme vyhráli na nájezdy. V naší konferenci je ale jeden bod málo. Jsme prakticky na začátku a že jsme prohráli několik zápasů, to ještě nemusí nic znamenat. Ze svého pohledu z branky vidím, že se mužstvo zlepšuje. Jsou týmy, které jsou sehrané a na začátku sezony vítězí, ale později začnou prohrávat. To může být třeba případ Colorada.
Stále se hovoří o tom, že největším problémem Jets je slabá a chybující defenziva. Vidíte to taky tak?
Je to už třetí rok stejné. Ale není to o obráncích, je to problém celého týmu. Zajímavé je, že to někdy jde a někdy ne, což je pro mě velká záhada. Máme tým, jaký máme a když hrajeme kompaktně a všichni se soustředí na to, co mají dělat, tak to jde. Jenže takových zápasů bylo zatím málo.
Frolík v týmu? Velká výhodaOd léta už není Ondřej Pavelec jediným českým hokejistou v kabině Winnipegu. V létě posílil řady krajanů útočník Michael Frolík. "Jsem strašně rád. Je to obrovská výhoda a změna," říká Pavelec. "Michal je jeden z mých nejlepších kamarádů, znám ho od žáků. Je super, že jsme se potkali v jednom týmu. Frolda je pohodový kluk, nemá problém zapadnout. Kluci ho přijali, berou ho, vědí, že vyhrál Stanley Cup v Chicagu a myslím, že mu to hodně pomohlo. V mužstvu si plní to, co má a co od něho trenér chce, dře na tréninku i v zápasech a je vidět, že angažmá v Chicagu ho hodně posunulo." Podle Pavelce teď Frolíka posune i angažmá u Jets. "Přestup pro něj nebyl jednoduchý. Vyhrál Stanley Cup, byl v nejlepším mužstvu NHL. Ale trejdy k hokejovému životu patří. Navíc tady ve Winnipegu dostává víc času na ledě, ofenziva mnohem víc stojí na něm. Takže mu to může jenom pomoct." |
Co se musí změnit, abyste začali pravidelně vyhrávat?
Doufám, že se po několika neúspěšných zápasech nakopneme. Zraňují nás individuální chyby, děláme zbytečné hlouposti. Každý hráč si musí promyslet, jaká je jeho práce. Myslím, že stačí vyvarovat se osobních individuálních chyb a hned bude šance uhrát body.
Jak vám je jako poslední instanci, která musí hasit časté potíže defenzivy?
Cítím se výborně. Znovu chytám většinu zápasů, takže jsem spokojený. Samozřejmě, bodů mohlo být víc, ale vstup do sezony nebyl špatný a pořád máme před sebou většinu roku. Základní část je hrozně dlouhá a věřím, že se to obrátí k naší spokojenosti. Nesmíme z toho dělat větší problém, než to je.
V NHL patříte k nejvytěžovanějším brankářům co do počtu zápasů i střel na vaší branku. Nemůže to být problém v olympijské sezoně s nahuštěným programem?
Každý gólman chce chytat co nejvíc zápasů a já nejsem výjimka. Jsem rád, že dostávám hodně minut. Na druhou stranu je tady obrovský tlak a já při něm musím jít do brankoviště a pokaždé se snažit odvést stoprocentní výkon. Ale to je moje práce, kdybych si na to stěžoval, byl bych padlý na hlavu.
Po zranění Tomáše Vokouna byste měl být jasnou českou jedničkou pro únorový olympijský turnaj v Soči. Jste v kontaktu s reprezentačním trenérem Aloisem Hadamczikem?
Zatím ne. Měli jsme v létě kemp a tehdy to bylo naposledy, co jsme spolu mluvili. On ví, že každý hráč má teď povinnosti v klubu.
Honí se vám už hlavou myšlenky na Soči?
Samozřejmě, na olympiádu každý podvědomě myslí. Kecal bych, pokud bych říkal, že já ne. Ale uvidíme, kdo tam bude chytat. Adeptů je víc, může přijít zranění, nebo něco jiného. Do olympiády je ještě hrozně dlouhá doba a nakonec to bude stejně na trenérovi, koho pošle do branky. Já jsem byl šťastný, že jsem mohl být roce 2010 na turnaji ve Vancouveru, byla to pro mě obrovská zkušenost. A budu šťastný, pokud se do olympijského výběru dostanu znovu.