O hokeji už nechtěl ani slyšet, ale přesto se jím dál živí. Netají se tím, že ho unavovalo prostředí v Česku a hledal novou motivaci. Bývalý zadák hokejového Hradce Králové, ji našel za kanálem La Manche. Spálil za sebou mosty a vydal se na zajímavé angažmá do anglického Manchesteru.
Do místa, kde to žije převážně fotbalem a rivalitou tamních City a slavnějších United. "Manchester je úžasné místo. Všude je cítit, že jde o baštu fotbalu," říká po krátké zkušenosti pětadvacetiletý Poživil, kterého země kopané pohltila.
Co vás přimělo k tak radikální změně prostředí?
Chci poznávat svět. Ale pravda je, že se mi přestával líbit stav českého hokeje. Na profesionalitu si v Česku jen hrajeme. Prošel jsem kluby, kde takový přístup rozhodně nebyl. To však neplatí pro Hradec, tam bylo všechno na vysoké úrovni.
Teď jste v Anglii. Přitom jste měl namířeno do francouzského mužstva Mulhouse. Co se stalo?
Už jsem měl podepsanou smlouvu, a všechno to ze dne na den padlo. Odešel sponzor, na tým se vytvořil tlak, aby v něm působilo víc Francouzů. Pak se objevil Manchester a musím říct, že jsem podepsal za lepších podmínek, než nabídla smlouva ve Francii.
Do Anglie zamířili Schnabel či PšurnýAnglická Premier League se stává pro hokejové světoběžníky z Česka zajímavou destinací. Kromě Poživila v ní působí dalších jedenáct krajanů. Čím je zajímavá? "Třeba tím, že plat hokejistů se nedaní jako u nás a kluby zajistí hráčům bydlení a kolikrát i práci," vysvětluje Poživil, který se živí výhradně hokejem. V šatně i na hřišti se potkává s dalším obráncem Robertem Schnabelem, který hrával extraligu za Spartu. Navíc se zapsali do 22 zápasů NHL v barvách Nashvillu. Vedle něj tu je také útočník Michal Pšurný, jehož bratr hraje v Poživilově rodišti Litvínově. "Trávíme spolu hodně času. Bydlím s Norem, ale určitě je lepší, když tu mám Čechy," říká. Na zkušenou se do Anglie vypravil i bývalý Poživilův spoluhráč z Vrchlabí František Bakrlík. Za Bracknell zase hraje exhradecký bek Ján Bendík. A v Milton Keynesu najdete exvítkovického Lukáše Zátopka. |
Nakonec jste skončil v Manchesteru. Co jste od toho očekával?
Chtěl jsem hlavně odejít z Česka. Věděl jsem, že to musím uskutečnit. Že poznám zase novou kulturu, jiné prostředí, nový styl hokeje. Avšak nechával jsem tomu volný průběh.
Potvrdila se vaše očekávání?
Jsem rád, že jsem letěl hrát hokej sem. Manchester je veliké město. Zatím si ho užívám, jak to jen jde. Chodíme s klukama na fotbal, celkově je tu ten život posazený na trošku jiné koleje. Jsem opravdu spokojený.
Dá se anglická liga srovnávat s českou první ligou?
Hokej je tu hodně nahoru dolů. Šance střídá šanci. Myslím, že pro lidi je to hodně atraktivní. My cizinci dostáváme hodně prostoru na ledě. Svého rozhodnutí nelituju.
Zatím po jedenácti kolech vedete ligu. Byl to klubový cíl?
Každým rokem jsou na špici tabulky. Tady se nebere nic jiného než vítězství v lize i anglickém poháru. Manchester Phoenix je taková anglická Sparta. Má velké ambice. Majitel chce, aby se vyhrávalo, a vytvořil pro to podmínky.
Kolik fanoušků navštěvuje zápasy?
V Manchesteru je jediný zimák s kapacitou víc než dva a půl tisíce míst. Z devadesáti procent bývá naplněný. Atmosféra je parádní a podobná jako na fotbale. Před zápasem je tu velká laserová show, při utkání nás lidé ženou dopředu. Fanoušci prožívají zápasy jinak. Chodí na nás i dost důchodců. Ale fandí se tu báječně. Pomáhá tomu i tvrdý kanadský styl.
Už jste se popral?
Dostali jsme se do křížku s jedním Kanaďanem. Pak se mě zeptal, jestli dáme bitku. Kývnul jsem a myslím, že jsem obstál.
Je zázemí klubu srovnatelné s českými podmínkami?
Máme k dispozici velké relaxační centrum s posilovnou, saunami a bazénem. Čas trávíme tam. Klub se o nás komplexně stará. Docházím i na hodiny angličtiny, abych se co nejlépe domluvil.
Jak dlouho chcete v Anglii vydržet?
Záleží na tom, jestli mě v klubu budou chtít. Ale rád bych v Anglii zůstal dalších pár let. A pokud by to nevyšlo, zkusil bych se podívat po angažmá třeba ve Francii. Do Čech se zpátky neženu. Jsem mladý, doma mě nic nedrží.
Žijete i fotbalem. Jak jste si oblíbil tamní prostředí?
Těšil jsem se, až se podívám na stadiony. Ale předně jsem fanoušek City a chci na ně chodit co nejvíc.
Kolik zápasů jste stihl? Dostal jste se na Ligu mistrů?
Na Ligu mistrů už člověk místa nesežene, ale na domácí ligu nebo pohár nějaká místa jsou. Naposledy jsem byl na United - Newcastle, Old Trafford je magické místo!
To věřím, ale neříkal jste, že jste zarytý fanoušek City?
Chci vidět co nejvíc, pokud to jde, ale musím se přiznat, že United na mě udělali lepší dojem.
Od Havaje až po anglickou misiKrev dobrodruha v sobě Ondřej Poživil nezapře. Konec konců, vždycky ho lákala nevšední místa i životní výzvy. Když litvínovský rodák končil na štaci v Hradci Králové, byl zprvu pevně rozhodnutý, že s hokejem definitivně praští. "Chtěl jsem zkusit zase něco jiného," říká Poživil. Jeho známí tušili, co bude následovat. Ale nenechte se mýlit. Neroztočil globus a nevzal zavděk první lokalitou, kam se mu zabodl prst. Už od konce sezony měl jasno, kam se mají ubírat jeho kroky. "Rád cestuju a napadlo mě, že bych odjel za novým stylem života na Havaj," přibližuje své uvažování Poživil. Zvažoval i další studium na univerzitě. "To je pravda. Lákala mě cesta na Nový Zéland, kde bych tak spojil příjemné s užitečným," poznamenal člen bratrské hokejové dvojice. "Brácha Lukáš na to nic neříkal. Až moc dobře mě zná," usmívá se. Z myšlenek na slunnou ostrovní exotiku kompletně sešlo. Poživil ji vyměnil za neobvyklou hokejovou zkušenost. Už to vypadalo, že zamíří do nejproslulejších koutů Francie. "Spoluhráč Luděk Brož mi vyprávěl o podmínkách v této zemi a já na něj koukal s otevřenou pusou. Těšil jsem se na novou kulturu, jiné lidi," přibližuje, co ho lákalo. Plánoval si, že se stane oporou francouzského Mulhouseu. Už měl sbaleno a chystal se vyrazit. A vtom přišel náhlý obrat. "Najednou volal agent, že tahle možnost padla. Bylo to tři týdny před odletem a do toho se objevil Manchester," vysvětlil. Zahraniční misi si tak přece jen dopřeje. |
