Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Růžičkova pravá ruka: Vláďa na mě dá. Vím, kdy na něj zatlačit

Ondřej Weissmann je na střídačce nenápadný, svému nadřízenému a kamarádu Vladimíru Růžičkovi však poskytuje cenný servis | foto: Ondřej Bičiště, MF DNES

17 2014
Minsk (Od našeho zpravodaje) - Ve stínu Vladimíra Růžičky byl ve Slavii a podobné je to i v národním týmu, kde ho v popularitě rychle přeskočil trenérský zelenáč Jaroslav Špaček. Ondřej Weissmann si však nestěžuje, pozice v závětří mu naopak vyhovuje.

"Nejsem zrovna mediální typ. Mám rád práci v kolektivu a nepotřebuju se zviditelňovat," říká. Jeho přínos a pozice v trenérském týmu mají přitom mnohem větší váhu, než by si mohl člověk představovat. Má velké slovo a obvykle tvrdohlavý Růžička na jeho názor hodně dá.

Jak to děláte?
Asi má z naší spolupráce dobrou zkušenost. Umím vždycky najít ten pravý okamžik, kdy na něj zatlačit. Je to taková diplomacie. Ale někdy se i pohádáme. Ne že bychom se rvali, ale ostřeji si řekneme své názory. Ono to za chvíli vyprchá a řešíme problém dál.

Růžička si cení, že se nebojíte ozvat. Jak máte rozdělené role?
Ono se nedá říct, že bychom měli rozdělené pravomoci, spíš si vycházíme vstříc. Důležité je, že máme stejný pohled na hokej.

Celou kariéru jste asistent. Nelákalo vás být hlavním trenérem?
Nebránil bych se tomu, ale nemám problém s tím, že pracuju jako asistent. Důležité je, že se pracuje v týmu. Jako partneři, protože dneska nemůže člověk dělat trenéra sám. Hokej je rychlý.

Hodně se napsalo a namluvilo o vašich rozporech s trenérem Hadamczikem na olympiádě v Turíně. Proč to s ním nefungovalo?
Měl jiný styl práce, který hráčům možná nevyhovoval. Ale nerad bych se v tom babral, už je to pryč. Asistenti jsou od toho, aby dělali servis hlavnímu kouči. Pokud se rozhodne jinak, měli by to respektovat a vystupovat stejně.

Fotogalerie

Přesto asi tu zkušenost berete jako ponaučení, že?
Ano. Je důležité, s kým člověk dělá. Nemá cenu někam za každou cenu lézt, když vím, že si s tím člověkem lidsky nesedím. Jenom abych podepsal smlouvu a měl jisté peníze. To je lepší dělat mládež.

Říká se, že Růžička dává na instinkt a vy že jste trenérský odborník. Jak byste to definoval vy?
Nevím, jestli jsem odborník. To bych nerad říkal. Spíš sleduju hru na ledě a potom Vláďovi v klidu předávám informace. A také se věnuju víc přípravě a tréninku, zatímco Vláďa spíš koučuje. Ale všechno řešíme společně.

Růžička je výbušný, vy jste flegmatik. Vyrovnávají se tak emoce při působení na hráče?
Já bych neřekl, že jsem přímo flegmatik, také dokážu vybuchnout. Ale na střídačce se snažím držet, protože by nebylo dobře, kdybychom tam všichni křičeli a lítali. To by tam byl zmatek. Emoce jsou přirozenou Vláďovou součástí, proto plní také tuhle roli.

Co vás dokáže rozčílit?
Nejhorší jsou opakující se chyby. Ta se může stát, ale pokud se opakuje často, tak je něco v nepořádku. Nebo mi vadí, když si řekneme, jak budeme hrát, a na ledě to není vidět.

Slyšel jsem, že vás při zápase s Kanadou rozčílili rozhodčí.
A jak! Udělali jsme zbytečné fauly, ale na druhé straně stejné zákroky potrestané nebyly. Když jsem se potom díval na video a viděl třeba fauly na Jágra, byl jsem naštvaný.

Kde berete inspiraci? Sledujete trendy?
Pokud chcete být trenérem, musíte sledovat, kam se hokej posouvá. Dneska hraje taktika velkou roli, je vidět, že se jí věnují všichni. Proto na mistrovství světa není rozdíl mezi favority a outsidery. Koukal jsem třeba na Nory, jak perfektně hráli dozadu proti Švédsku. Dá se říct, že nás předčili v oslabení, byli opravdu precizní.

Jaroslav Špaček říkal, že umíte poznat, kdy kterého hráče poslat na led, kdy někoho uklidnit, povzbudit. Dá se to naučit?
Zaměřuju se na soupeře a na to se nabalí naše hra. Myslím, že lze poznat, kterému hráči se nedaří. Někdy je to i otázka citu, který má Růža: vybere hráče a on dá gól.



Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze