Nadšení v klubu
Zdeněk Ondřej patří ke generaci hokejistů, které vypiplali nadšenci z Vajgaru Jindřichův Hradec. Když začínal bruslit, pamatuje na ledě Aleše Kotalíka, Jana Marka nebo Aleše Skokana. Pak přešel k mladším do svého ročníku, to si z tehdejších spoluhráčů nejrychleji vybaví Jakuba Krause nebo Davida Mikše. A také si vzpomene na staršího bratra Milana Michálka Zbyňka, kterého draftovala Minnesota. O něco později s hokejem ve Vajgaru začínal i Jiří Novotný nebo Milan Michálek.
Elita extraligy
V juniorské extralize představoval útok Ondřej - Rolínek - Kupec třídu. To se soupeři měli čeho obávat. Jednou byl po základní části nejlepší v kanadském bodování Tomáš Rolínek před Zdeňkem Ondřejem a Davidem Kupcem. Ondřej tehdy byl i nejlepším střelcem soutěže. Rok předtím hrál Vajgar se Slavií Praha o titul, ale v ročníku, kdy mu stačil právě tenhle útok k tomu, aby vyhrával zápasy, se mu nevedlo. „Vypadli jsme v prvním kole play off,“ ví Ondřej dobře.
Nabídka Kladna
Když měl být kanonýr mezi juniory mužem, dostal nabídku z Kladna. To ho tehdy poslalo do Berouna, aby se v I. lize rozehrál. Absolvoval osm zápasů a měl jít do extraligy. Ale právě v té době dostal nabídku z Long Beach, aby odešel hrát WCHL, ligu západního pobřeží Severní Ameriky. Tak vyrazil do světa ještě o kousek dál. V zámořském týmu se potkal s Tomášem Kapustou, bývalý reprezentant byl a zřejmě i letos bude kapitánem mužstva Long Beach. „Hrávali jsme obě sezony ve stejném útoku,“ poznamenal Jihočech.
Drží na Čechy
Long Beach je vůbec pro české hráče přijatelnou štací. Býval tu kouč John Van Boxmeer a ten Čechům věřil, měl je rád. Pět let tým trénoval a naposledy byl generálním manažerem. Teď je asistentem v Los Angeles Kings. Klubem v Long Beach prošel i další Jihočech Jaroslav Modrý, dnes skvělý bek Los Angeles, dále Patrik Štefan nebo František Kaberle. Bývalo to v době, kdy hrálo mužstvo IHL. Zdeněk Ondřej si vybaví i další Čechy, se kterými ve známém městě působil - Zdeněk Vanc ze Slavie Praha, David Kudělka ze Znojma nebo ve druhé sezoně Martin Lamich či Tomáš Hradecký, kteří zřejmě v mužstvu budou i letos. A první rok se zde potkal i s Václavem Nedomanským mladším.
Dva trejdy
I kdyby se do zámoří vrátil, Zdeněk Ondřej už v Long Beach asi hrát nebude. První rok měl 18 bodů, druhý 30, ale klub ho vyměnil. Nejdříve se stěhoval do týmu Idaho Steelheads a těsně před play off do Anchorange Aces. „Ale pokud bych v Americe zůstal, byl bych hráčem Idaha,“ naznačuje poněkud komplikované výměny.
Nic říkat nechce
Kolik si vlastně hokejista v takové soutěži vydělá, o tom hráč hovořit nechce. Jen ujistil, že ve dvaceti letech dostane hokejista v Americe tolik, že to doma nemá. V Long Beach měl týdenní výplaty. Takže se kolikrát stalo, že mu peníze zbývaly jen pro vlastní potřebu, když jelo mužstvo na trip, šňůru zápasů venku. Na cestách mu všechno hradil klub. „Měl jsem například od klubu zaplacené bydlení,“ podotkl. V jiných soutěžích musí hráči za byty platit a hradí třeba 800 dolarů (25 000 korun) měsíčně.
Důležité zkušenosti
Určitě to nejsou peníze, které rozhodovaly o změně působiště, říká. Pokud hrál v Americe, potkával se s hokejisty, kteří prošli NHL a měli zkušenosti. O ty šlo i Ondřejovi. „Kdybych hrál doma, byl bych v extralize mezi náhradníky a občas bych se dostal na led,“ vysvětloval. „Tam jsem za dva roky odehrál tak 150 zápasů.“ K tomu přičítá štěstí na dobré kouče, připravoval se na další hokejový život, jak si představoval.
Chce to zkusit
Teď trénoval na extraligu a zatím svou houževnatostí v přípravě zaujal. Daří se mu, dává i góly. Trenér Jaroslav Liška ho považuje za přínos pro mužstvo, do kterého také dobře zapadl. Otázka, zda neuteče za moře, když se neuplatní v extralize hned, ho málem dopálila. „Na to nemyslím,“ odpověděl. „Smlouvu tady mám na dva roky a chci zkusit hrát pravidelně.“ Chce hrát na 100 procent, naplno. S tím se domů vracel, aby měl místo v základní sestavě. A zatím ho má.
Zase myslí na play off
Má tady i svou přítelkyni, která studuje v Plzni, to byl další důvod, proč do zámoří zatím nezamířil. Co bude za dva roky, ho teď ani tolik nezajímá, o tom se bavit nechce. Byly by to jen dohady, jak všechno bude dál probíhat. Už zase myslí na play off, ale tentokrát v extralize. „Mužstvo tady je silné, má výborného gólmana,“ připomněl a hodnotí dobře i přípravu, byť se komplikovala povodněmi. Na druhé straně byl doma v Jindřichově Hradci, kde tým trénoval, když to nešlo v Českých Budějovicích. „Teď už se jen pořádně poprat o play off,“ opakuje a myslí na český hokej. Možná i ten mu poslední dva roky chyběl.
Zdeněk Ondřej patří ke generaci hokejistů, které vypiplali nadšenci z Vajgaru Jindřichův Hradec. Když začínal bruslit, pamatuje na ledě Aleše Kotalíka, Jana Marka nebo Aleše Skokana. Pak přešel k mladším do svého ročníku, to si z tehdejších spoluhráčů nejrychleji vybaví Jakuba Krause nebo Davida Mikše. A také si vzpomene na staršího bratra Milana Michálka Zbyňka, kterého draftovala Minnesota. O něco později s hokejem ve Vajgaru začínal i Jiří Novotný nebo Milan Michálek.
Elita extraligy
V juniorské extralize představoval útok Ondřej - Rolínek - Kupec třídu. To se soupeři měli čeho obávat. Jednou byl po základní části nejlepší v kanadském bodování Tomáš Rolínek před Zdeňkem Ondřejem a Davidem Kupcem. Ondřej tehdy byl i nejlepším střelcem soutěže. Rok předtím hrál Vajgar se Slavií Praha o titul, ale v ročníku, kdy mu stačil právě tenhle útok k tomu, aby vyhrával zápasy, se mu nevedlo. „Vypadli jsme v prvním kole play off,“ ví Ondřej dobře.
Nabídka Kladna
Když měl být kanonýr mezi juniory mužem, dostal nabídku z Kladna. To ho tehdy poslalo do Berouna, aby se v I. lize rozehrál. Absolvoval osm zápasů a měl jít do extraligy. Ale právě v té době dostal nabídku z Long Beach, aby odešel hrát WCHL, ligu západního pobřeží Severní Ameriky. Tak vyrazil do světa ještě o kousek dál. V zámořském týmu se potkal s Tomášem Kapustou, bývalý reprezentant byl a zřejmě i letos bude kapitánem mužstva Long Beach. „Hrávali jsme obě sezony ve stejném útoku,“ poznamenal Jihočech.
Drží na Čechy
Long Beach je vůbec pro české hráče přijatelnou štací. Býval tu kouč John Van Boxmeer a ten Čechům věřil, měl je rád. Pět let tým trénoval a naposledy byl generálním manažerem. Teď je asistentem v Los Angeles Kings. Klubem v Long Beach prošel i další Jihočech Jaroslav Modrý, dnes skvělý bek Los Angeles, dále Patrik Štefan nebo František Kaberle. Bývalo to v době, kdy hrálo mužstvo IHL. Zdeněk Ondřej si vybaví i další Čechy, se kterými ve známém městě působil - Zdeněk Vanc ze Slavie Praha, David Kudělka ze Znojma nebo ve druhé sezoně Martin Lamich či Tomáš Hradecký, kteří zřejmě v mužstvu budou i letos. A první rok se zde potkal i s Václavem Nedomanským mladším.
Dva trejdy
I kdyby se do zámoří vrátil, Zdeněk Ondřej už v Long Beach asi hrát nebude. První rok měl 18 bodů, druhý 30, ale klub ho vyměnil. Nejdříve se stěhoval do týmu Idaho Steelheads a těsně před play off do Anchorange Aces. „Ale pokud bych v Americe zůstal, byl bych hráčem Idaha,“ naznačuje poněkud komplikované výměny.
Nic říkat nechce
Kolik si vlastně hokejista v takové soutěži vydělá, o tom hráč hovořit nechce. Jen ujistil, že ve dvaceti letech dostane hokejista v Americe tolik, že to doma nemá. V Long Beach měl týdenní výplaty. Takže se kolikrát stalo, že mu peníze zbývaly jen pro vlastní potřebu, když jelo mužstvo na trip, šňůru zápasů venku. Na cestách mu všechno hradil klub. „Měl jsem například od klubu zaplacené bydlení,“ podotkl. V jiných soutěžích musí hráči za byty platit a hradí třeba 800 dolarů (25 000 korun) měsíčně.
Důležité zkušenosti
Určitě to nejsou peníze, které rozhodovaly o změně působiště, říká. Pokud hrál v Americe, potkával se s hokejisty, kteří prošli NHL a měli zkušenosti. O ty šlo i Ondřejovi. „Kdybych hrál doma, byl bych v extralize mezi náhradníky a občas bych se dostal na led,“ vysvětloval. „Tam jsem za dva roky odehrál tak 150 zápasů.“ K tomu přičítá štěstí na dobré kouče, připravoval se na další hokejový život, jak si představoval.
Chce to zkusit
Teď trénoval na extraligu a zatím svou houževnatostí v přípravě zaujal. Daří se mu, dává i góly. Trenér Jaroslav Liška ho považuje za přínos pro mužstvo, do kterého také dobře zapadl. Otázka, zda neuteče za moře, když se neuplatní v extralize hned, ho málem dopálila. „Na to nemyslím,“ odpověděl. „Smlouvu tady mám na dva roky a chci zkusit hrát pravidelně.“ Chce hrát na 100 procent, naplno. S tím se domů vracel, aby měl místo v základní sestavě. A zatím ho má.
Zase myslí na play off
Má tady i svou přítelkyni, která studuje v Plzni, to byl další důvod, proč do zámoří zatím nezamířil. Co bude za dva roky, ho teď ani tolik nezajímá, o tom se bavit nechce. Byly by to jen dohady, jak všechno bude dál probíhat. Už zase myslí na play off, ale tentokrát v extralize. „Mužstvo tady je silné, má výborného gólmana,“ připomněl a hodnotí dobře i přípravu, byť se komplikovala povodněmi. Na druhé straně byl doma v Jindřichově Hradci, kde tým trénoval, když to nešlo v Českých Budějovicích. „Teď už se jen pořádně poprat o play off,“ opakuje a myslí na český hokej. Možná i ten mu poslední dva roky chyběl.
