Prudkou ranou z levého křídla Palát málem zastřelil newyorského brankáře Lundqvista, jehož puk zasáhl do masky. Dvakrát ho protivníci faulovali. Založil akci, po níž padl vítězný gól. Ve druhé řadě Lightning s Kučerovem a Johnsonem předvedl další slušný výkon.
Ve vyprodané aréně v Tampě se rozhostila atmosféra skoro jako při play-off. Se slavnými Rangers totiž poprvé přijel jako rival Martin St. Louis, bývalý zdejší kapitán, který si v minulé sezoně vynutil přestup na Manhattan.
„Jeho manželka je z New Yorku, takže rodina chtěla být doma. Bylo to jeho rozhodnutí, víc bych to nekomentoval,“ řekl Palát v rozhovoru pro iDNES.cz.
Jsou pro vás Rangers v současnosti výjimečný sok?
Teď mezi námi panuje rivalita. Jsou u nás tři kluci, co nedávno hráli za Rangers (Callahan, Boyle, Stralman). Marty zase odešel k nim. Minulý týden jsme v New Yorku vyhráli jasně 5:1, tady jsme čekali větší boj, což se potvrdilo. Hráli skvěle, ale my byli lepší.
Bylo divné vidět St. Louise v této hale v dresu Rangers?
Trošku... Já nevím. V New Yorku se mi to zdálo zvláštní. Ale tady už ne. I když byl Marty ikonou Lightning, teď už ho beru jako soupeře.
Vám osobně v minulé sezoně coby parťák pomohl. Nikdy mu to nezapomenete?
Nezapomenu. I díky němu se ze mě stal hráč NHL. Dal mi sebedůvěru a pocit, že si můžu s pukem leccos dovolit. Radil mi, ať zpomalím. Že stihnu něco vytvořit. Měl pravdu. Navždycky to bude jeden z mých nejoblíbenějších hokejistů.
Váš aktuální kapitán Stamkos s ním byl v úterý v Tampě na večeři, dál jsou v kontaktu. A co vy?
My jsme se jen pozdravili v New Yorku v hotelu, kde bývají Rangers před domácími zápasy. Tady jsme se potkali ráno v hale, plácli jsme si a řekli si: „Jak se vede?“ To bylo všechno.
Kouč Cooper vás údajně dopoledne upozorňoval, abyste se nenechali ovlivnit emocemi ze St. Louisova návratu. Bylo to tak?
Jasně. Říkal, že už je to hráč jako každý jiný. Ať si moc nevšímáme reakcí diváků. A já jsem při zápase opravdu nevnímal, že na druhé straně stojí Marty.
V první třetině se na obrazovkách objevilo poděkování za jeho služby klubu. Spousta fanoušků bučela. Co vy na to?
Podle mě to lidi vzali docela pozitivně. Většina tleskala. Myslím, že si to uznání zasloužil. Ale rozumím i bučení, jeho odchod řadu našich příznivců naštval.
Nad uchem máte pořádnou bouli. Jak moc vás bolela rána od Nashe?
Když viděl, jak se k němu blížím, zvedl ruce a trefil mě hokejkou do hlavy. Pár minut jsem byl otřesený, motala se mi hlava. Musel jsem si udělat test, jestli nemám otřes mozku.
Jaký test?
Na počítači. Doktor mi dal nějaké otázky, měl jsem opakovat několik slov pozpátku a taky měsíce pozpátku. Pak ještě zkoušel moji rovnováhu na bruslích.
Bál jste se, že to může být vážnější?
Ne. Věděl jsem, že to bude v pohodě.
Jak jste spokojený s výkony vaší lajny s Kučerovem a Johnsonem?
Docela jo. Poslední tři zápasy hrajeme dobře, ale dali jsme jenom jeden gól. Trošku nám to tam přestalo padat. Hlavní je, že si vytváříme šance. Nějaké góly určitě přijdou.
