Po nečekané porážce s Finskem 1:3 jim už věří jen málo fanoušků.
Je to řež. Když nic jiného, Čechoslováci chtějí alespoň porazit "Velkého bratra". A napětí lze vycítit i z druhé strany. Obrovitý sovětský bek Alexandr Ragulin celé utkání ostře najíždí do československých hokejistů. Ke konci to už temperamentní Jaroslav Holík nevydrží a po Ragulinovi se za bránou ožene.
Začíná velká mela. Holíkovi jde na pomoc obránce Šmíd, v dresu s písmeny CCCP je aktivní Nikitin. O třicet kilogramů těžší Ragulin Holíka zalehne. "Kluci se mi smáli, jestli mě náhodou neudusil," vybavuje si Holík.
Trenér Pitner později zavzpomínal na telegram, který mužstvo dostalo z domova. "Bude odpuštěna vaše finská vina, když přivezete hlavu Ragulina," stálo v něm.
Ještě dlouho jsou pak českoslovenští fanoušci na Ragulina alergičtí. "Kvůli téhle bitce jsem nemohl jet na olympiádu," dodává Holík.
Přesto na Ragulina nevzpomíná se záští, jednou prý byli dokonce spolu na dovolené v Suchumi. "Měli tam s Tarasovem obrovské demižony vína a hrozně pili. My jsme hráli volejbal a oni zatím zvládli třeba půl litru vodky," říká Holík.
USA proti SSSR
Rok 1985, mistrovství světa v Praze. Domácí Čechoslováci už mají zlato jisté, v ulicích se slaví.
Ale turnaj ještě není dohrán. Na led naskakují hokejisté SSSR a USA. Poslední utkání sleduje třináct tisíc diváků. Sověti jsou jasně lepší. Po dvou třetinách vedou 7:0. Za výhrou a bronzovou medailí je vedou střelci z obrany Kasatonov a Fetisov.
A právě druhý z nich provokačními zákroky zjitří atmosféru. Domácí fanoušci prskají, Fetisova nemají rádi. I Američané toho mají dost. Se zlostí v očích se na Fetisova vrhají. Strhává se pořádná bitka, do které se zapojuje hned několik hráčů.
Nad ledovým ringem zní temný vzkaz od československých fanoušků, halou hřmí hlasité podporování amerických hokejistů: "Jů-es-ej!"
Fetisov dostává pět minut, Gimajev a Thomas jsou vyloučeni do konce. Po zápase je slavnostní předávání medailí. Prvním Čechoslovákům se dostalo bouřlivého přijetí, tleská se i druhým Kanaďanům. Ale třetí Sověti jsou sborově vypískáni.
Později se na ÚV KSČ koná povinné sezení šéfredaktorů. České noviny musely vypískání sovětských hvězd odsoudit.
Sedm proti čtyřem Čechům
Nehoráznost, křivda, zbabělost. Tahle tři slova spojuje český fanoušek s utkáním Česko - Kanada na mistrovství světa ve Finsku 1997.
Češi vedli 5:3. Když do sirény zbývalo devadesát vteřin, strhla se brutální scéna.
Kanaďan Donovan krosčekoval Vůjtka. Nad bitým útočníkem, střelcem hattricku, se shlukli čtyři protivníci. Desetiminutová bitka, téměř 200 trestných minut, osm trestů do konce zápasu. Nakonec se bilo sedm Kanaďanů se čtyřmi Čechy. "Kanada se představila jako mužstvo největších ubožáků," napsal finský list Helsingin Sanomat.
Do sebe se na tiskové konferenci málem pustili i oba trenéři, Slavomír Lener s Andy Murrayem.
Lener: "Jestli chtějí produkovat takový hokej, ať radši zůstanou doma." Murray: "Češi jsou nejsprostší hráči na světě."
"Udělal bych to znovu," přidal se útočník Owen Nolan. "Kdyby se tihle Češi dostali do Ameriky, na ledě byste je neviděli, protože se bojí."
Za bitku byli zákazem startu v příštím utkání potrestáni nejen Kanaďané, ale i Češi.
Šéf mezinárodní federace René Fasel český hněv nechápal. "Nevím, proč si Češi pořád myslí, že celý svět je proti nim," řekl.
Předsedu českého svazu Karla Guta to rozlítilo: "Fasel nepomáhá evropskému hokeji. Ten proti němu cílevědomě pracuje."
