Šest gólmanů za pouhých 35 utkání. To je velká rarita i na extraligové poměry. Naposledy stejný počet protočila Plzeň v sezoně 2010/2011.
„Je to trochu neobvyklé. Navíc tady v Pardubicích, kde se vždy sázelo na jasnou jedničku,“ uznává i trenér pardubických brankářů Jaroslav Landsman. Ten si ale na netradiční situaci nestěžuje. Naopak kvituje, že může pracovat s různými typy brankářů. „I taková situace mě hodně obohatí,“ míní.
Každý gólman má však svůj vlastní styl, a tak spolupráce mezi nimi a beky momentálně patří k nejstěžejnějším tématům v hokejových Pardubicích. Nevyřeší se za den. Každý gólman jinak vyjíždí. Jinak rozehrává. Odlišně komunikuje se svými zadáky. Zvyknout si na nového brankáře obvykle zabere čas.
Ten právě ale v Pardubicích momentálně nemají. Tým je v extraligové tabulce předposlední a nemůže si dovolit experimentování.
„Není to úplně komfortní situace, ale nevymlouvám se. Během utkání na to nebyl čas. Byl to dost fofr,“ říká Jaroslav Hübl, který v úterý v pět ráno vstával, odjel do Pardubic na první rozbruslení s novými spoluhráči po přesunu z Litvínova a navečer už po první třetině za stavu 0:3 v Mladé Boleslavi šel do brány. Prohře 1:5 však nezabránil.
Podle trenéra brankařů si s neobvyklou situací musí poradit hlavně jeho svěřenci. Parta obránců během sezony jen těžko bude měnit zažitý systém. „Kluci v brankovišti se musí přizpůsobit. Rychle dokážou najít kompromisy,“ říká.
To potvrzuje i Hübl: „Beci to mají těžší. Když je obrana pod tlakem, tak z desetivteřinového zámku může být minutový, a pak máte problém.“
A proč vůbec takové gólmanské rošády?
Pardubice šly do sezony s dvojicí Maxwell, Růžička. Leč Američan byl koncem listopadu vyřazen z kádru a o měsíc později se s ním v klubu rozloučili úplně.
Jakub Štěpánek vypomohl v osmi utkáních a poté odešel do finského Lukko Rauma.
Junior Milan Klouček zaskočil čtyřikrát.
Za zdařilé lze určitě hodnotit měsíční hostování Ondřeje Kacetla z Hradce Králové. Klub měl zájem o jeho setrvání, sousedé jej ale na delší dobu odmítli pustit.
Teď je na řadě dvojice Hübl–Růžička.
„Koukám se pouze na další zápasy. Čeká nás rozhodující fáze sezony. Chci hlavně pomoci Pardubicím,“ říká Hübl věcně.
Pro něj to osobně je nejspíš jedna z posledních šancí, jak v extralize zabojovat o post jedničky. V Litvínově to měl v souboji se skvěle chytajícím Janusem těžké. Teď má druhou možnost a je za ni vděčný. „Koukat dál do budoucna nemá smysl. To by mi teď vůbec nepomohlo. Člověk by se s tím jen ubíjel,“ přiznává.
I on dobře ví, že v letošní sezoně není v Pardubicích nic jistého. A už vůbec ne gólmani.
