„Nemá ale cenu brečet a fňukat. Chceme vyhrát každý zápas. Můžeme se z toho dostat jen sami, nic jiného nám nepomůže. Přijde mi, že jsme jako noc a den. Odehrajeme výborný zápas, a pak prohrajeme v dalším zápase třetinu 0:3. To je totální tragédie,“ říká Klimenta.
Bude tedy klíčové pohlídat si začátek utkání?
První třetiny nám nejdou. Nevím, čím to je. Pokud by se povedlo dostat se do vedení o gól či dva, bylo by to všechno jednodušší.
V Boleslavi nastoupil už váš šestý brankář. Je těžké si zvyknout?
O gólmany se nestarám. Pro mě je to taková samostatná kategorie, takže ať chytá kdokoliv, musíme brankářům více pomáhat, a to jak obránci, tak my útočníci. Posledně měl Růža v první části strašně moc zákroků. To se nemůže stávat. Kdyby tam pak byl kdokoli, stejně dostane gól.
Jaký byl pro vás návrat na dobře známý led Bruslařů?
Jak z hororu. Takhle jsem si to nepředstavoval. Ale je to sport a to se někdy stane.
Bylo po zápase v kabině hodně dusno?
Tady už se řvalo, hladilo... Myslím, že jsme všichni věděli, že nemělo význam řvát. Každý věděl, co udělal špatně. Většinu zápasu bylo všechno špatně. Teď je podstatné udržovat pozitivní náladu než chodit se sklopenými hlavami. Když je problém, vyříkáme si ho a jedeme dál.
Vnímáte a řešíte záležitosti ohledně prodeje klubu?
Vím o tom, ale jde to mimo mě.
Utkání bude předcházet vyřazení dresu s číslem 10, které nosil dlouholetý hráč a později trenér Dynama Josef Paleček...
Trénoval mě tři roky v Liberci, takže ho moc dobře znám. Je to jeden z trenérů, na které nejraději vzpomínám. Snad mu dáme dárek a vyhrajeme. Retro dresy jsou jinak nádherné, takže už chybí jen tři body. Důležitá bude podpora fanoušků, jimž musíme pomoci, hrát v útočném pásmu, vyvinout tlak na soupeře. Potom se lidé chytí. Chtějí vidět, že útočíme a máme šance. Doufám, že si vzájemně pomůžeme.
