Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Parťáci se sázejí o cokoliv: třeba o kárku

12 2004
Praha - Hokejová reprezentace má po tréninku. Útočník Radek Dvořák narychlo shání kadeřníka. Jeho parťák Václav Prospal v dešti honem spěchá před halu, aby se ochladil. "Když je možnost, Venca chodí po tréninku do studené vany. Já si rád zajdu na masáž," říká Dvořák. Oba v době výluky NHL zakotvili v Českých Budějovicích.

Doma. Se zaujetím o tom vyprávějí. Že hráči z NHL a reprezentanti hrají druhou nejvyšší soutěž? Že se to může zdát jako degradace? Tak s tím na ně nechoďte!

Proti NHL máte teď volnější režim. Méně zápasů, přeletů, víc času. Co s ním?
Dvořák:
Když je hezké počasí, je to jen plus. Ale musel jsem si na to zvyknout.
Jsem zvyklý hrát čtyřikrát týdně, cestovat, být v zápřahu. Reprezentační turnaj je zpestření.

A vy, Václave?
Prospal:
Poslední čtyři roky jsme žili v Americe v teple, takže musíme nakupovat spoustu zimního oblečení. Ale prožijeme s rodinou spoustu času. A když začne sněžit, bude lepší počasí na procházky. Na Hluboké, k zámku.

Co jste si dopřáli z toho, co během léta obvykle nestihnete?
Prospal:
Víc golfu.
Dvořák: Ty hraješ golf pořád!

A vy, Radku?
Dvořák:
Asi nic. Jsem rád, když můžu být těch sedm osm měsíců za mořem. Líbí se mi tam, hraju nejlepší ligu na světě. Člověk je mimo a baví se s jinými lidmi. Takže mi chvilku trvalo, než jsem si zvyknul. Nebyl jsem to já, byl jsem trochu protivný.
Ale už to beru reálně.
Prospal: Oba jsme dlouho venku. Člověk ví, na kdy má zpáteční letenku, kdy začíná tréninkový kemp. Den po dni je všechno nalajnované. Na režim si zvyknete. Tenhle rok je hodně výjimečný.

Jaký je pro vás život v druhé nejvyšší soutěži?
Dvořák:
Motivace je obrovská, hrajeme o návrat do extraligy. Ostatní týmy se nás snaží eliminovat. Úroveň rozhodčích není jako v extralize. Musíme se protloukat různými strastmi. Ale sami jsme si to vybrali.

Říká se, že mezi extraligou a první ligou je docela velká propast.
Dvořák:
S prvními osmi týmy tabulky jsou fakt dobré zápasy, otevřený hokej. Je znát, že jsou tam i kluci, kteří se neprosadili v extralize. Dalších pět mužstev hraje defenzivní styl, proti kterému je těžké něco najít.

Jste v první lize „za hvězdy“? Zajdou si spoluhráči pro rady?
Prospal:
Berou nás normálně. Lídři v našem týmu jsou pořád stejní. Luboš Rob, Radek Bělohlav, Pepa Štraub. Na nich bude ležet odpovědnost, až zase odejdeme.
Vy dva vypadáte jako nerozlučná dvojice.

Spolu v týmu, v jednom útoku, sedíte vedle sebe v kabině...
Dvořák:
Navíc spolu bydlíme na pokoji...

Stýkáte se i mimo hokej?
Dvořák:
Na golfu.
Prospal: Když jsme tady byli jen v létě, často jsme zašli s manželkami na večeři. Teď po tréninku jdeme každý za svou rodinou. Dvořka je pohodář. Už mě za ta léta zná, že jsem víc impulzivní. Nechá mě vykecat.
Dvořák: Víme, co od sebe můžeme čekat.

Pohádali jste se někdy?
Prospal:
Za těch deset let snad ani jednou. Skončí to tak, že se smějeme celé ráno. Jsem rád, že mám takovýho parťáka.

Václav říkal, že je impulzivní. Radku, co ho dokáže rozčilit?
Dvořák:
Nejhorší je čekání na jídlo. Jak se s ním zpozdí o pět minut, tak si začne se vším hrát a pořád kouká, kde je číšnice.

A golf? Kdo vyhrává?
Dvořák:
Venca.
Prospal: To ne. Mám lepší handicap, ale hlavně se u toho odreagujeme. Sázíme se, kdo přinese pití, o deset korun. Jako když hrajeme trestná střílení. Jednou porazí Radek mě, jednou já jeho.
Dvořák: Spíš pětkrát on mě a jednou naopak.

Jaká byla vaše největší sázka?
Prospal:
O to ani nejde. Letos v létě jsme šli hrát a vsadili jsem se o kárku. Kdo bude tlačit vozík. A Dvořka zahrál první dvě jamky fenomenálně. Už jsem věděl, že nemám šanci vyhrát. Ale ne že by pak jeden z nás chodil naštvaný. Jen si nechceme dát nic zadarmo.
Dvořák: Jsme kamarádi, ale když jde o sport, vždycky o něco hrajeme. Ať už je to na ledě, při golfu, pořád se snažíme vyhecovat.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze