„V Rusku mě málem nemohli stáhnout z ledu, nechtěl jsem střídat, ve Švédsku jsem se po ledě ploužil,“ řekl bezradně. „Aspoň jsem bojoval, snažil se hrát pro tým, nic víc jsem s tím ale dělat nemohl.“
Lener kolem Patery s Vlasákem točil různé hráče, pak obvyklou dvojici úplně rozdělil. Poslední zápas proti Rusku, v němž se chtěl Patera vytáhnout, nakonec nedohrál - trenér ho nechal kvůli špatnému výkonu sedět.
Hráč poznával nezvyklou situaci: rozhodující chvíle sledoval z lavičky. Místo něj měl přinést zvrat devatenáctiletý Hudler.
„Patera i ostatní zkušení hráči na sebe vytvářeli sami tlak. Věděli, že se jim nedaří, že s nimi nejsme spokojení a že to vidí fanoušci doma u televize. Psychicky je to zlomilo,“ myslí si trenér Lener.
Patera zažil osm mistrovství světa, ale postupně ztrácí v reprezentaci výjimečné postavení. Před čtyřmi lety byl v Lillehammeru kapitánem, zatímco před loňským šampionátem jeho nominaci provázely pochybnosti. Na šampionát se dostal na poslední chvíli, tehdejšího kouče Augustu přesvědčil až v posledních přípravných zápasech.
Letos se Paterovi v národním týmu nedařilo po většinu sezony. Zlínský turnaj skončil bez bodu, se třemi zápornými body, na Karjale chyběl, během Baltiky se mu zranil Martin Procházka, jeho tradiční levé křídlo.
Původní téma Švédských her mělo znít: Kdo vytvoří zálohu pro případ, že se do obvyklé formy nevrátí po zranění Procházka? Kdo se postaví vedle Patery s Vlasákem? Vůjtka, který s Paterou kraloval na mistrovství světa 1997, Lener nepovolal. Po Hlinkovi zkoušel Moravce, který s Paterou a Procházkou hrál na šampionátech 1999 a 2001. Po výkonu na Švédských hrách možná nepovolá ani jednoho.
„Já bych se na mistrovství nevzal, zatím si to nezasloužím,“ říká Patera sebekriticky.
Není to primadona, co nedovede přiznat chybu. Navzdory úsměvu je na něm patrné, jak ho špatné výkony trápí. Lener naznačil, že mu dá ještě šanci: „Uvidíme. Je před námi šest přípravných zápasů,“ uzavřel kouč.
