"Tři body jsou pro nás strašný úspěch. Kor v takhle důležitém zápase. Měli jsme stejně bodů a my jim teď odskočili. Můžeme líp dýchat," ulevilo se litvínovskému brankáři Pavlu Francouzovi.
Jaké bylo derby?
Takový obranný zápas, pořádně ani moc šancí nebylo. Čekalo se na nějakou fatálnější chybu. My se teď snažíme líp bránit. Hodně dělá, že chodíme do střel, to mi obrovsky pomáhá. Vyvarujeme se spoustě nebezpečných situací.
Mrzelo vás, že jste přišel o nulu osm vteřin před koncem?
Naštve to, samozřejmě. Radši bych byl, kdybychom vyhráli 2:0. Před střelou se mihl hráč. A já nevím, co jsem vyváděl, prošlo mi pod hokejkou. Asi jsem ji neměl na ledě. Chytatelná střela, mrzí mě, ale na dalším tréninku už si z toho dělat hlavu nebudu. Na druhou stranu ve druhé třetině byly dvě ošemetné střely a já na rovinu přiznám, že mě to dvakrát trefilo. Ani nevím, odkud to vylítlo.
Jak se Litvínov probudil?
Když osmkrát za sebou prohrajete, je na týmu deka a nasazení se pak už těžko dostává. S novými trenéry přišel impuls a je to vidět na bojovnosti. Mrzelo nás, že jsme hráli špatně a byli poslední. Bohužel to došlo až tak daleko, že se vyměnili trenéři. Teď máme další výborné, dávají do toho něco svého a je to v hře strašně znát.
Co tedy noví trenéři přinesli?
Já zažil poprvé, že se vyměnili trenéři. Nevím, do jaké míry se to dá ovlivnit takhle rychle. Ale vidíte, že bodujeme, něco se s tím týmem stalo. Jsem rád, že se zvedáme. Noví kouči mají systémové věci trošku jinak postavené, ale pro mě je to pořád stejné, stojím stále v bráně. Já se do takových větších akcí pouštět nebudu, já tomu nerozumím.
