Budu všude říkat, že se tady žije normálně
"Je tady všechno, na co si vzpomenu. Jsem ráda, že jsem to tady poznala a budu všem v Česku říkat, že se tady žije úplně normálně. Lidé jsou příjemní a hodní," vypráví manželka Lada v jaroslavlské restauraci McDonald's, která se zamlouvá zejména Danielovi.
I sám Peterek si pobyt v Rusku pochvaluje. "Vztahy jsou super. Líbí se mi tady," říká. Rád si prý zajde na diskotéku nebo do restaurace. "Lidé se tady baví snad ještě líp než u nás. Jsou otevřenější a naprosto v pohodě," konstatuje.
Také manželka českého kouče Magdalena Vůjtková si libuje. "Nic nám tady nechybí. Vozíme si snad jen mouku na knedlíky," říká. Čerstvě zrenovovaný byt v centru Jaroslavli vybavený z obchodního domu Ikea jí naprosto vyhovuje a spokojena je i s nabídkou zboží a potravin v obchodech.
Peterek se bude stěhovat do většího bytu
Peterkovi bydlí v obyčejném ruském činžovním domě a jezdí ruskou "devítkou", tedy Ladou-Samarou. Nemají ale výhrady. "Byt je malý, ale čistý, s nově zrekonstruovanou koupelnou. Zjistili jsme však, že se tam ve čtyřech nevejdeme. Klub nám našel větší a budeme se stěhovat," vysvětluje paní Lada.
První dojem z Ruska neměla nejlepší. Domy jí připadaly neupravené a chodníky děravé. Za pár dnů ovšem zjistila, že ve městě jsou pěkné parky, hezká květinová výzdoba, nápaditá dětská hřiště. "Byla jsem příjemně překvapena. Zcela klidně chodím s dětmi i po večerech a nemám sebemenší obavy, když se vracím za tmy s Danielem z tréninku," svěřila se.
Malý Daniel sleduje ruské pohádky
Dobrý dojem na paní Peterkovou udělaly jaroslavlské ženy. "Dbají o sebe, jsou čistotné a módně se oblékají. Moje představy o Rusku byly, že lidé jsou tady se zlatými zuby a chodí oblečení v teplácích. Skutečnost je jiná. Jsou lépe oblečeni než u nás," soudí. Trochu jí vadí, že v Jaroslavli nejsou supermarkety, ale nabídka potravin je velmi pestrá. "Koupím tady všechno," říká.
Malý Daniel už ví, že bydlí ve městě, které se jmenuje stejně jako jeho babička Jaroslava. Má už i kamarády v žákovském týmu. Sleduje ruské pohádky v televizi a umí i pár ruských slov. Ví, že bydlí v ulici Sverdlova a i číslo domu už umí vyslovit rusky.
Je tady všechno, jako u nás, říká Peterek
Peterek míní, že být hokejistou v Rusku je pro něj stejné jako v Čechách. "Nevidím v tom žádný rozdíl," řekl. V Rusku byl už před jedenácti lety, kdy viděl prázdné regály a bídu. "Dnes je tady všechno, stejně jako u nás," uvedl. Do Ruska šel hlavně kvůli finanční motivaci, i když jeho příjmy jsou prý jen o něco málo vyšší než v Česku.
Obavy některých kolegů o bezpečnost v Rusku Peterek považuje za zbytečné. "Je vidět, že jejich představy o Rusku jsou povrchní a že se řídí tím, co vyčtou z tisku. Naše noviny většinou píšou, že tady je všechno špatně, kdežto moje zkušenosti jsou jiné," prohlásil. Přiznal, že kdyby si mohl vybírat, šel by raději do NHL. "Je to nejlepší soutěž na světě. Navíc Rusko už znám a tam jsem ještě nikdy nebyl," uvedl.
Jediný problém? Víza
Zázemí pro hokejisty v jaroslavlském Lokomotivu trenér i hráč považují za podstatně lepší než v Česku. Zdarma mají nejen byt a auto, ale také oblečení a výbornou stravu. Klub má vlastní autobus Mercedes a pronajímá letadlo jen pro hokejisty. Vůjtkovým i Peterkovým se ve starobylé Jaroslavli zjevně líbí.
"Památky jsou moc hezké. Byli jsme v chrámech. Město je pěkné, jen na chodníky už asi nezbyly peníze," říká paní Lada. Nepovažuje to ale za velký problém. "Když vidím, jak ty ženy přeskakují kaluže na vysokých podpatcích, docela je obdivuji. I já jsem musela změnit image, abych se nevymykala," uvedla.
Jediným problémem pro obě ženy jsou víza. Po třech měsících pobytu musejí odjet a znovu čekat na vyřízení formalit. Nazpátek se ale prý už budou těšit.
