Kolik vlastně máte v ruském národním týmu bývalých spoluhráčů?
Je jich dost. V Jaroslavli jsem hrál s Juškevičem, Podomackým, Antipovem, Guzkovem a Butsajevem. A také s Ukrajincem Šachrajčukem.
Už jste měli čas se sejít?
Společně jsme už trávili poměrně dost času. Když mají volno, tak mi zavolají a jdeme ven. Někam na jídlo.
Na jídlo? Lékař týmu tvrdí, že Rusové po bohaté stravě v hotelu Atom tloustnou a omezuje jejich jídelníček.
Tak to asi netloustnou jen z jídla v Atomu. Mimo hotel si rádi dají pečená kolena, která u nich nejsou, bifteky, steaky. V Rusku dobře vaří, ale zdejší strava je pro ně lákavá změna. Jsou jako utrženi z řetězu.
Rusové první zápas se silným soupeřem prohráli, podlehli Švédům 2:3. Kam to podle vás mohou dotáhnout?
Bylo to vyrovnané utkání. Budou to mít těžké, ale ze skupiny postupují. Dál to už bude vabank.
Sledujete šampionát u televize, nebo přímo v hale?
Podle toho, jestli seženu vstupenky. A to asi není jednoduché. Je to těžké, protože z Ruska jsem se vrátil těsně před mistrovstvím. Musím na to vynaložit všechny síly a kamarády.
Na příští dvě sezony jste se upsal Třinci. Zvažoval jste i nabídku Vítkovic. Co rozhodlo?
Oba týmy jsem po návratu z Ruska preferoval, abych byl co nejblíže domovu. Vítkovice ale mají hodně centrů, kteří naproti tomu Třinci chybějí. To byl ten důvod.
Kdy začnete přípravu?
Hned v pondělí. A už se těším, že budu trénovat s mužstvem, protože minulé tři roky jsem se v létě připravoval sám, což mě už nebavilo.
