Má za sebou téměř tisíc zápasů v NHL, více než 250 v extralize, ale stejně je pro něj číslem jedna olympijské finále z Lillehammeru. Petr Nedvěd v něm byl na dosah zlatu, když tehdy Kanada, kterou reprezentoval, vedla po třech samostatných nájezdech 2:0.
"A já si říkal, že už to nemá kam uhnout. A ono uhnulo," vzpomíná čtyřicetiletý útočník. Tým nakonec po legendární Forsbergově fintě padl a získal jen stříbro.
Je čas to Švédům vrátit?
Přesně! I s úroky. Bylo by to hezké, i když už nemají Forsberga, ale mají zase jiné.
Liší se hodně atmosféra v českém týmu a tehdy v kanadském?
Moc ne. Samozřejmě kanadská mentalita je trochu rozdílná proti té naší. Mají určité věci zažité, my také a v tom jedeme, ale nic obrovsky odlišného to není. Uplynulo hodně let, ale i tak je ta atmosféra podobná. To finále byl největší zápas mé kariéry, hrál jsem o olympijské zlato a odehráli jsme vynikající utkání. Ale bohužel se špatným koncem.
Jaký to bude teď duel?
Hlavně bude dobrá atmosféra, i když bude většina diváků fandit Švédům. Přesto je to lepší než tu hrát před poloprázdnou halou. Švédové jsou vynikající mančaft, to je jedna osobnost vedle druhé. Abychom vyhráli, musíme hrát každý na sto procent a mít na své straně trochu toho štěstí. Bude to těžký zápas.
Důležitý bude asi začátek, že?
Ano. Jakmile Švédové udeří první, získají ještě větší sebevědomí, které mají už tak dost velké. Dostanou do zápasu i diváky a to je přesně to, co nepotřebujeme. Potřebujeme hrát co nejdéle 0:0 a vytvořit na ně nějaký tlak. Jakmile vedou, tak se drží své hry, což je nepříjemné. Těžko se přes ně chodí, mají obrovské beky a hrají hodně fyzicky.
Velmi podstatné bude asi chodit před jejich branku a pokoušet se dorážet.
Ano, takhle chceme hrát. Mají velké obránce, ale toho chceme malinko využít. I když mají vynikající pohyblivost, nejsou vzhledem ke své výšce tak mrštní. Když se vymotáme z rohu, potřebujeme hráče před brankou. Tohle je taktika, které chceme využít.
Ofenziva by měla stát i na vás a rovněž na přesilovce. Je to tak?
Máme dvě formace, ty budeme využívat. Sami dobře víme, že takové zápasy rozhodují přesilovky a oslabení, ta speciální komanda. Byli bychom rádi, kdyby se nám podařilo dát z nich gól.
Co je vyprovokovat, jak to udělali Rusové?
To byl jiný zápas. Byl bych překvapený, kdyby se nechali vyprovokovat ve čtvrtfinále.
Trenér vás nechal v úterý odpočívat a řekl, že je to proto, že můžete čtvrtfinále rozhodnout.
Kdokoliv z nás to může rozhodnout. Ať už Franta nebo Karel. Byl bych rád, kdyby mi tam něco spadlo, ale my potřebujeme uspět jako celek. Že jsem odpočíval, vyplynulo spíš z toho, že to byl čtvrtý zápas v šestém dnu. A mně už přece jenom není sedmnáct.
Cítíte napětí?
Každý zápas tu byl důležitý, hlavně ty ze začátku, kdy jsme věděli, že nemůžeme moc rozdávat body. Některé zápasy byly všelijaké. Teď už z nás počáteční nervozita spadla, spíš se na ten zápas těšíme. To už bude utkání, kdy je každá střela nebezpečná a může rozhodnout každá maličkost. Hlavně ta atmosféra byla velice komorní.
Kdyby to se Švédskem nevyšlo, nebojíte se, že je to váš poslední reprezentační zápas?
Je to možné. Zatím nad tím moc nepřemýšlím, ale když se mě na to zeptáte, tak realisticky odpovím, že příští sezonu hrát budu, ale jestli budu nastupovat i v reprezentaci, to jsem ještě neuzavřel. Mně už bude za rok 41 let. Spíš půjde mládí vpřed. Teď se soustředím na čtvrteční zápas. A ať už tohle mistrovství skončí jakkoliv, bude to zřejmě můj konec. Uvidíme.
