„Nějak jsem to nehrotil, ale příjemné to nebylo,“ řekl 41letý veterán.
Na gól brněnský sniper čekal od 7. prosince, nakonec se prosadil až v pátek proti svému odvěkému rivalovi - Slavii. Pro Tona to byl speciální večer, ještě před utkáním totiž převzal dres s číslem 900 - takovou porci zápasů totiž už dokázal v extralize nasbírat.
Cítil jste, že byste i díky tomu střeleckou smůlu mohl dnes protrhnout
Dva dny zpátky jsem se s Normem (Lacombem, pozn. red.) bavil, když se vrátil po třech týdnech z Kanady. Řekl jsem mu, že konečně přijel můj kondiční trenér, který na mě bude dohlížet. Trochu jsem totiž vlčel a on přináší pozitivní štěstí. Sice se mi smál, ale já tomu věřil, že dám góla, a jsem rád, že to tak vyšlo.
Byla to asi úleva, co?
Pro každého hráče, který dělá ofenzivní statistiky, to je příjemné. Pořád jsme ale byli v horní části tabulky. Bodujeme, tak jsem to moc neřešil. Spíš mě limitovaly nevyužité šance v přesilovkách, po kterých jsme mohli mít tři body. Třeba v Boleslavi jsem pět minut před koncem za nerozhodného stavu nedal i trestné střílení. Člověk je po něm frustrovaný, ale další den jde trénovat a už to neřeší. Navíc mám dost odehráno a snažím se hledat víc pozitiv než to, že nedám devět nebo deset zápasů góla.
Po první třetině to ale moc radostně nevypadalo, Slavia vedla 2:0. Co se dělo v kabině?
Byl tam větší humbuk. V první třetině nám chyběl pohyb a takové zápasy jsou ošidné. Z videa jsme viděli, jak Slavia hrála v Třinci a ten až před koncem třetiny vyrovnával na 1:1 a až potom ji zlomil. Slavii se nedaří, ale každá série může kdykoliv skončit a jsem rád, že dnes pokračovala. Hlavně si myslím, že byl moc důležitý gól do kabiny na 2:2 na konci druhé třetiny.
Mimochodem, potěšila vás branka o to víc jako exsparťana?
Je úplně jedno, proti komu je. Plno novinářů se ptá, ale je pravda, že doopravdy má člověk za ty roky zažité, že to je pořád derby. Jsem ale rád, že jsme hlavně vyhráli a ze mě a z Vojty (Němce, který také skóroval, pozn. aut.) to spadlo a budeme dál přispívat dílem, jak by se na první lajnu patřilo.
Co vlastně říkáte na trápení Slavie?
Pocházím z Kladna a nevěřil jsem, že loni dva prvoligové celky postoupí do extraligy. Ve Slavii mám plno známých, třeba Jardu Bednáře. Dokážu se vžít do jejich situace, budou to mít hodně těžké.
Bylo cítit, že se v duelu zlomili?
Bylo. Přijeli s cílem využít našich chybiček a dobře bránit střední pásmo. Vedli 2:0, ale nejvíc je zlomil gól na 2:2. Je to otázka spíš na ně, co se stalo. Člověk může hodnotit jen to, co vidí, a jak se třeba měnily jejich obličeje. Musím říct, že takovou situaci žádnému ze sportovců nepřeju.
