Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jsem z mistrovství světa vykulený, přiznává „kopie“ Židlického

Petr Zámorský v reprezentačním dresu | foto: Profimedia.cz

14 2014
Minsk (Od našeho zpravodaje) - Marek Židlický na světový šampionát nepřijel, přesto jako byste na ledě viděli téměř jeho kopii. Obránce v českém dresu s číslem 3, s hlavou nahoře, který si rád zaútočí a v přesilovce pálí jednu za druhou od modré. Ale Petr Zámorský - o němž je řeč - o nějaké podobě s Židlickým nechce ani slyšet.

"Neodvážil bych se s ním srovnávat. Mára je jednoznačně nejlepší český obránce, takže i já jako každý český bek bych se od něj mohl jen a jen učit. Sleduji ho, dívám se na sestřihy s ním i na jeho hru. Ale zatím mám k němu daleko," říká Zámorský.

A co to číslo 3? "V reprezentaci se mě nikdo nikdy na nic neptá a nasadí mi ho."

Jenže cesta 21letého Zámorského se ještě v něčem začíná shodovat s 37letým Židlickým. I tomu mladšímu totiž může kariéru výrazně pozměnit finská liga.

Tip na zájezd

Jeďte podpořit českou hokejovou reprezentaci na mistrovství světa. Nabídku zájezdů najdete na dovolena.idnes.cz

Zatímco Židlický v ní strávil pět sezon a pak odsud poskočil do NHL, Zámorský na sever míří teď. Jen krátce poté, co se Zlínem získal titul, ho angažoval (stejně jako spoluhráče Honejska) klub Espoo Blues a on přiznává: "Beru to, že je to o krok výš, že mě to zase posune dál. Je to kvalitní liga, ale netajím se, že bych chtěl jednou zkusit třeba Rusko." A co NHL? "Tak to nevím," řekne skromně.

Teď na šampionátu v Minsku si přitom zvyká na roli, která obvykle patří právě posilám z Ameriky. Je třetím nejvytěžovanějším bekem týmu s průměrem 20 odehraných minut za zápas, chodí na přesilovky, trenér na něj spoléhá, i když ho prosí, aby krotil své útočné vášně, což dobře zná i ze Zlína, kde občas kouče Vlacha přiváděl k infarktu. "Hodně mě brzdil, abych nelétal dopředu, a někdy i dost důrazně."

Obdobně jako kouč Růžička po prvním zápase na mistrovství. "A tak budu hrát to, co po mně bude chtít. Jsem tady z toho úplně nadšený. Vždyť já ani nepočítal, že dostanu šanci jet na Švédské hry. Pak jsem se vešel i do nominace na mistrovství světa a tady přišel další šok, když jsem dostal tolik času na ledě. A když jsem viděl, že budu hrát i v přesilovce, byl jsem už úplně vykulený."

Po titulu se Zlínem a vydařeném play-off je to úchvatný závěr sezony, na jejímž začátku přitom byla veřejná kritika od bývalého reprezentačního kouče Hadamczika, že Zámorského výkon stagnuje.

A bek se jí s odstupem času nediví. "Jako tým jsme nezačali ročník dobře. Po finálové sezoně jsme hráli kolem 10. místa, což bylo zklamání. A já se v tom babral, dával jsem vinu sobě, protože jsem byl na ledě 25 minut za zápas. Ale pak jsem dal pár gólů a celé se to obrátilo."

Konec dobrý, všechno dobré, říká se. Snad to bude u Zámorského i celé reprezentace definitivně platit i po posledním zápase na mistrovství světa.

Autor:


Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze