Po prvním tréninku ve Spartě předstoupil před novináře a bylo na něm patrné, jak se mu na některé otázky odpovídá těžce. Za svým krokem si ale sedmatřicetiletý hokejista stojí.
Co rozhodlo, že jste uzavřel roční kontrakt se Spartou?
To, že v Praze bydlím. Jsem tady asi pět let a už se tu cítím doma. Samozřejmě to nebylo jednoduché rozhodnutí. V Litvínově jsem vyrůstal, ale v Praze se cítím doma a nechtělo se mi dojíždět každý den sto kilometrů tam a zpátky.
A co Slavia, kam vás lákal Vladimír Růžička?
S Růžou mám trochu speciální vztah. Oba jsme z Litvínova, vyrůstali jsme asi sto metrů od sebe. Nebylo to pro mě nic jednoduchého. S Růžou jsem to probíral. Přišlo mi blbý zasahovat do mužstva, které loni vyhrálo extraligu. Tým mají výborný, a kdybych tam šel, zasáhl bych do něj. To jsem nechtěl. Byla by to pro mě složitá situace. Tak jsme se dohodli takhle, myslím, že to Vláďa chápe, je to rozumnej člověk.
Jaká byla jeho reakce?
Bavíme se už dlouho o určitých věcech úplně otevřeně. Říkal jsem mu svůj názor. Myslím, že mě pochopil. Asi byl možná zklamaný. Některé lidi jsem asi zklamal, ale rozhodl jsem se, jak jsem se rozhodl, a doufám, že to všichni budou aspoň trochu chápat.
Zavolat "Albymu" a "Růžovi" nebylo snadné
Platí to i pro vaše kamarády z Litvínova, Roberta Reichla a Jiřího Šlégra?
Litvínov je pro mě srdeční záležitost. S Albym Reichlem a s Jirkou Šlégrem jsem vyrůstal v jedné třídě. Nebylo pro mě jednoduché udělat takové rozhodnutí. Kdybych bydlel v Litvínově, nebylo by co řešit. Bavili jsme se o tom, od začátku jsem s nimi byl v kontaktu a říkal jsem jim to, co všem ostatním. Tedy, že až se rozhodnu, dám jim vědět. S klukama jsem mluvil.
S kým jste se radil, než jste se definitivně rozhodl pro Spartu?
S nejbližšími. Hlavně s tátou, pokaždé mi dobře poradil. Dál s lidmi, co jsou mi nejbližší, s agentem, s kamarády. Mám pár lidí, na které se můžete spolehnout. A opravdu to nebylo nic jednoduchého. Jsem rád, že to mám za sebou. Vím, že jsem plno lidí zklamal, budou na mě koukat jakkoliv, ale doufám, že mě pochopí.
Už jste se s nějakou negativní reakcí setkal?
Zatím ne. Opravdu pro mě nebylo jednoduché volat Albymu Reichlovi a Jirkovi Šlégrovi. S Vláďou Růžičkou to bylo to samé. To jsou lidi, kteří jsou mi blízcí. Jestli budou negativní reakce? Je to možné. Asi jo, věřím, že mě všichni chápou, proč jsem se rozhodl. Ale názor si musí udělat sami, s tím nic nenadělám.
Úspěch? Jsou pro něj předpoklady
Sparta poskládala hodně silný tým plný hvězd. I to pro ni rozhodlo?
Hlavně už znám zdejší prostředí. Po dobu, co jsem v Praze, jsem tady v létě trénoval. Znám Mariana Jelínka, pana Výborného, který byl i nějakou dobu v Litvínově. Velkou roli hrálo, že se vrátil David Výborný, hráli jsme spolu v nároďáku. Sparta je v situaci, kdy má velkou motivaci, je hladová po úspěchu. To také hrálo roli.
Cítíte šanci získat se Spartou titul?
Vždycky jdete do sezony s tím, že chcete vyhrát. Jít do ní s tím, že se do play-off nedostanete nebo že skončíte v prvním kole, to ani nemá smysl. Mužstvo je hodně silné, ale ono to moc neznamená. Hokej se hraje na ledě. Záleží, jak to skloubíme dohromady a jak budeme hrát. Ale těším se na to, mám chuť, to je momentálně rozhodující. Mužstvo je silné, když se na něj podíváte na papíře, ale to v hokeji nic neznamená. To už jsem několikrát zažil. Doufám, že budeme hrát dobře, jsou pro to všechny předpoklady.
Je pro vás dobře, že je ve Spartě víc osobností a nemělo by vás postihnout to, co v minulé sezoně Petra Nedvěda?
Myslím, že Petr je vynikající hráč. O tom není pochyb. Měl prostě smůlu. Byl tady ve špatnou dobu. Sparta dvakrát vyhrála titul, plno hráčů odešlo, protože o ně byl zájem. A do toho přišel Petr, nebyl v lehké pozici. Mě jenom mrzí, jak se to vůči němu všechno obrátilo. Bylo to neprávem, nezasloužil si to a vinit jednoho člověka z toho, co se stalo, není správné. Na ledě je třiadvacet hráčů.
S Nedvědem jste si chtěl zahrát v jednom mužstvu. Mrzí vás, že to nevyjde?
Petrova situace je bohužel taková, že to nejde. Myslel jsem, že si tady v Praze někde zahrajeme, ale bohužel to nejde. Každý asi máme svoji cestu. Mrzí mě to, chtěl jsem si na sklonku kariéry zahrát s ním.
Mohli jste spolu třeba odejít do Ruska, kam zamířil i Jaromír Jágr, ne?
To je ale to, o čem jsem mluvil. Už sedmnáct let se někde potácím po Americe, od mých devatenácti. Už chci být doma, chci být někde, kde bydlím. A to je momentálně Praha. Proto pro mě byla priorita zůstat tady. Chtěl jsem zůstat v Praze, užít se s rodinou, strávit tady Vánoce… To, co jsem za sedmnáct let nepoznal.
V minulých sezonách vás limitovaly zdravotní potíže. Jste fit?
Momentálně je můj zdravotní stav dobrej. Měl jsem poslední dva roky problémy s kyčlí, s ramenem, s břišními svaly. Teď jsem ale v pořádku a cítím se dobře. Kdybych nevěřil, že můžu sezonu zvládnout, hrát bych nešel. Nebylo by to fér vůči klubu, kde budu hrát.
Manažerská pozice mě zatím neláká
Budete hrát v útoku s Davidem Výborným?
Hrávali jsme spolu některé turnaje v národním mužstvu. Je to výborný hráč, neměl by problémy vůbec s nikým. Ale je věcí trenérů, s kým budu hrát. V přípravě bude dost času.
Ve Spartě je sportovním manažerem. To s ním jste jednal?
Nejenom s ním. S Davidem jsem se bavil průběžně od té doby, co jsem se vrátil. Ale stejně jako s lidmi z ostatních týmů. Řekli jsme si pár věcí. Rozhodnutí nechal na mě.
David Výborný, Martin Straka, Robert Reichel. Ti všichni jsou kromě hokeje i manažery. Na tuto pozici vás lákal prvoligový Chomutov. Vás manažerská práce neoslovila?
Nabídka od Chomutova byla velkorysá. Nejenom finančně. Strašně si jí vážím. Lidem, se kterými jsem jednal, jsem to řekl i osobně. Myslím, že Chomutov to má dobře nastavené, chce postoupit a já jim to ze srdce přeju. Momentálně ale chci hrát hokej, soustředit se na něj. Na Albym Reichlovi jsem viděl, když jsem byl v Litvínově, jak je to složité, jak je to velká investice času. Chci hrát hokej a mít z něj radost, to je pro mě teď hlavní.
A do budoucna?
Momentálně jsem se rozhodl takhle, co bude za rok, to nikdo neví. Ale lhal bych, kdybych o tom nepřemýšlel. Zatím mě to ale spíš táhne na led, těším se na hokej a toho se zatím budu držet.
Ve Spartě máte roční smlouvu. Už uvažujete, co bude dál?
V kariéře to teď už beru rok od roku. Asi víte, že jsem po sezoně zvažoval, jestli skončím, nebo si ještě sezonu dám. Ale v létě, když jsem začal trénovat, jsem se cítil dobře a zjistil jsem, že ještě chuť do hokeje mám, těšil jsem se a rozhodl se, že ještě rok budu hrát.
A co váš možný návrat do reprezentace?
Už po Turínu jsem jasně uvedl, že je pro mě reprezentace uzavřená kapitola. Říkal jsem, že zápas o bronz s Ruskem byl pro mě poslední. Nikdy se nemá říkat nikdy, ale pro mě to znamená konec. Momentálně si chci zahrát hokej, chci z toho mít radost. Nic víc.
