„Ještě to není ono. Když mám hokejku v ruce, dostanu přihrávku a hlavně když vystřelím, rameno ještě cítím. A při soubojích u mantinelu to mám trošku v hlavě. Doufám, že strach zmizí co nejrychleji a brzy naskočím do zápasu,“ svěřil se rodák z Rokycan.
Vypadalo to přitom na nádherný přelom roku. Kvasnička v Kanadě válel na turnaji devatenáctek, i proto si ho kouč Jakub Petr vzápětí vybral do konečné nominace na šampionát dvacítek.
„Jak já se těšil! Dařilo se mi, odehrál jsem s dvacítkou dva přáteláky, nastupoval v první formaci s Filipem Hronkem. Šlo nám to, trenéři nás spolu nechali i do turnaje. A když mistrovství konečně začalo, rychle vše skončilo...,“ povzdychl si Kvasnička.
Přesněji, necelých čtrnáct minut utkání proti Finsku. „Stihl jsem jednu střelu. A ještě zblokovanou,“ trpce se pousmál. Pak mladý obránce za vlastní brankou v pádu po souboji s protivníkem narazil na mantinel a tělo mu zaplavila bolest. „Fin mě ani nestrčil, spíš jsme o sebe nešťastně zavadili nohou, já chtěl udělat bodnu, ale ztratil jsem rovnováhu a vletěl naplno do mantinelu,“ popisoval Kvasnička.
Už když kulhal do ošetřovny, věděl, že je zle. „S rukou jsem nemohl hýbat, bolelo mě celé tělo. Hlavně levá strana. Je to první takové zranění v kariéře a v takovou chvíli. Byl jsem obrovsky zklamaný.“
Vystrašilo ho i první vyšetření v montrealské nemocnici. „Řekli mi, že jsem mezi druhým a třetím stupněm, přičemž třetí stupeň zranění znamená operaci. Z toho jsem byl hrozně nervózní,“ přiznal Kvasnička.
Nasedl do letadla a vrátil se domů. Zprávy od českých lékařů naštěstí byly pozitivnější. „Operace není nutná. Odneslo to nejvíc rameno, měl jsem i naražené koleno, záda, lopatku. Ale naštěstí nic, co by mě vyřadilo na delší dobu.“
Věří, že tyhle trable ho zocelí. Navíc se Kvasnička kromě extraligových bojů s Plzní může upnout ještě na jeden vrchol sezony. Už 13. dubna začíná na Slovensku MS do 18 let. A tam by měl být Kvasnička jednou z hlavních opor českého týmu. „Hned po zranění mi volal trenér Varaďa, zda budu v pořádku. Slíbil jsem mu, že určitě.“ Spraví si chuť?
