Karlovarský gólman tvrdil, že slyšel někoho, jak si křikl o puk. Byl jste to vy?
Myslím si, že to byla shoda náhod. Zkusil jsem si zařvat, ani jsem nevěděl, jestli mě jejich gólman slyšel. Ale nahrál mi, tak asi slyšel.
To je běžná praxe, že takhle zkoušíte zmást soupeře?
Ano, dělá se to. Ale většinou to hráči ignorují, tentokrát to vyšlo a byl z toho gól.
Cítil jste, že právě takovou šťastnou branku potřebujete, abyste měli šanci otočit výsledek?
Byla to taková haluz, prostě štěstí. Hlavně jsme potřebovali vstřelit gól. A to nás nakoplo, bylo to na ledě hned znát. Víc jsme se hecovali, vzájemně se povzbuzovali.
Dali jste opět jen dva góly, tentokrát stačily na výhru. Střelecky se vám nedaří, souhlasíte?
Je to tak, ale asi budeme muset vyhrávat tímto stylem. Budou to vydřená vítězství a možná to bude i zajímavější. Jsou tu jiní hráči, mladší. Už nemáme tolik produktivních kluků, kteří byli schopni rozhodovat zápasy. Náš hokej musí být jiný. Agresivní, plný napadání, bekčekování.
Měli jste v závěru na paměti nedělní zápas s Litvínovem, kdy jste tady také vedli 2:1 a soupeř vyrovnával v poslední minutě při power-play?
Samozřejmě, že taková zkušenost tým poznamená. Chtěli jsme ten závěr odehrát hlavně zodpovědně, neudělat chybu. Každá taková výhra nám zvedne sebevědomí, když dotáhneme i takhle vyrovnaná utkání do vítězného konce.
V neděli na Litvínov bylo zaplněné hlediště, ale na Vary přišlo jen něco málo přes čtyři tisíce diváků. Nebyli jste zklamaní?
Ono se to dalo trochu čekat. Předtím tady byla velká akce, loučení Straky se Špačkem, a lidi pak zůstali i na extraligu. Musíme doma vyhrávat, pak bude chodit diváků zase víc.
