Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Podruhé zlomený nos. Asi mám v obličeji magnet, říká smolař Skořepa

Josef Skořepa z Jihlavy se raduje z gólu. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

30 2016
Pokud byste v tomto ročníku WSM Ligy chtěli mezi prvoligovými hokejisty najít největšího smolaře, jihlavský útočník Josef Skořepa by zcela určitě patřil mezi favority. Čtyřiatřicetiletý kanonýr totiž připomíná otloukánka.

„Během čtyř měsíců jsem už čtyřikrát dostal do hlavy. Třikrát loktem, jednou hokejkou,“ hořce se usmívá Skořepa. Zmiňované údery se nepříjemně podepsaly na jeho zdraví, už dvakrát měl zlomený nos. „Myslím si, že mám v nose nebo v hlavě nějaký magnet,“ říká Skořepa. „Pořád to bude asi jen náhoda. Ale už je to na zamyšlenou.“

Zatím poslední zranění jste utrpěl před týdnem, v domácím zápase s Prostějovem. Co se stalo?
Dostal jsem loktem do hlavy, při jednom souboji.

Na ledě se objevila krev. Bylo potřeba šití?
Ne, tekla mi z nosu. Měl jsem ho zlomený.

To ale nebylo v sezoně poprvé.
Poprvé se mi to stalo, když tady hrálo Kladno (17. září – pozn. red.). To jsem měl poprvé v kariéře zlomený nos. Pak jsem do obličeje dostal ještě dvakrát a vždy jsem si nos vyléčil. Až teď se mi to zlomilo znovu.

Tentokrát to navíc bylo o něco vážnější, musel jste kvůli tomu vynechat sobotní zápas.
Samozřejmě, protože hlava už dostala spoustu ran. Ono se říká, že stačí jedno zranění a to pak přitahuje další. A pak dostáváte rány do jednoho a toho samého místa. Já jsem tomu navíc nedával takovou léčbu, jakou bych měl. Až teď jsem se rozhodl zůstat stát, abych byl fit na konec sezony.

Když člověk přijde zrovna o zápas v Českých Budějovicích, mrzí ho to asi víc než třeba v Mostě, že?
Samozřejmě, je velký rozdíl hrát v Mostě a v Budějovicích. Ale já si myslím, že si tam 19. prosince v dohrávce 2. kola určitě zahraju. Byl jsem rád za vítězství, že to tam kluci zvládli. Ale litoval jsem, že jsem u toho nemohl být na ledě i já.

Jak se nyní cítíte? Budete moct nastoupit ve středečním domácím utkání?
Uvidí se až těsně před zápasem. Podle toho, jak se budu cítit. Jestli se mi bude motat hlava, nebo ne. Já bych hrozně chtěl hrát. Odpočatý jsem po těch pěti dnech, ze kterých jsem první tři propsal, až až.

Den před utkáním jste ale už trénoval.
Ano, po pěti dnech jsem vyjel na led. Cítil jsem se dobře, ale moc jsem toho neodtrénoval. Měli jsme totiž čtyři lajny. A tak jsem nezjistil, jestli to půjde, nebo ne. Víc budu vědět ve středu.

O zápas s Benátkami nad Jizerou byste asi zrovna vy nerad přišel, ne? Před přestupem do Jihlavy jste tam strávil deset sezon.
To ano. Ale jak už jsem v jednom rozhovoru říkal, srdcové to pro mě bylo minulý rok. Letos už to tak neberu. Protože od nich už znám asi jen tři kluky, přes léto se tam všechno změnilo. Takže už to beru jako normální zápas.

Spoluhráči se mi smějí, že nosím košík

Pokud má hokejista na helmě košík, většinou jde o neklamné znamení, že jde o hráče mladšího osmnácti let.

Existují však i výjimky. Jednou z nich ve zbytku této sezony možná bude jihlavský útočník Josef Skořepa. Čtyřiatřicetiletý forvard tak reaguje na sérii tvrdých ran na hlavu, kterou v této sezoně schytal.

„Samozřejmě, už mám košík znovu na helmě. A už jsem s ním i trénoval,“ uvedl Skořepa po včerejším návratu na led. „Spoluhráči se mě snažili podpořit. Ale na druhou stranu se mi většina směje, že ho nosím. Že prý je vidět, že jsem mladej,“ vnímá vtípky na svou osobu. „Na druhou stranu: díky bohu, že košík ještě existuje. Že s ním můžeme hrát a chránit se po zraněních,“ pokračuje ostřílený veterán.

Ten v tomto ročníku už dvakrát utrpěl zlomeninu nosu. „Během kariéry jsem do něj dostal už spoustukrát. Ale až letos jsem ho měl poprvé zlomený,“ říká Skořepa. „Ale k hokeji to zkrátka patří,“ neřeší nepříjemné zranění.

Mřížku na helmě nosil už i v minulosti. „Když jsem hrál ještě za Benátky, měl jsem zlomenou lícní kost. Takže jsem asi měsíc nastupoval s košíkem. A když jsem ho sundal, tak asi za další měsíc jsem měl zlomenou druhou lícní kost. Proto jsem se ke košíku zase vrátil,“ vzpomíná.

Že by se mřížkou, kterou nosí většinou pouze mladí hráči, chránil trvale, však zatím nehrozí. „Přemýšlel jsem o tom, že bych s ní dohrál zbytek sezony. Ale on vám pak ten košík začne překážet,“ popisuje. „Když spoustu let hrajete bez něj a před obličejem máte jen plexi, není lehké s ním najednou hrát.“

Hráče totiž limituje, například při periferním pohledu. „Když máte plexi, tak vám ve výhledu nic nebrání. A najednou tam máte dráty,“ vysvětluje Skořepa.

Autor:


Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze