Na zápas s Ústím měl jediný trénink. Trenér mu krátce přiblížil co hrát a... v neděli už mohl zvedat ruce nad hlavu. Premiérový gól mu zabral osm minut.
"Na zápas jsem se hrozně těšil. Až nastoupím znovu za Karlovy Vary. Chtěl jsem udělat všechno pro to, abychom vyhráli. Že se mi povedlo tak brzy dát gól, to už bylo jen další plus."
První ránu na Přikryla jste poslal už ve třetí minutě.
Měl jsem chuť střílet, hodně se tlačit do branky. Všechno sice nebylo úplně ideální, to se dá ale ještě zlepšit.
Myslíte váš krosček v 54. minutě?
Když on to tak krásně nahrál... Soupeř mi strkal hokejku mezi nohy, já ho chtěl jen odstrčit. Zničehonic zahodil hokejku a chytil se za obličej. Přitom jsem ho strčil do prsou.
Čekal jste tak divoký konec utkání?
Nechtěli jsem je podcenit, trenéři nás na to dopředu upozorňovali. Ústí makalo až do poslední minuty, nevypustilo ani vteřinu. Určitě to nebyl lehký zápas.
Cítil jste to i na sobě?
Snažil jsem se hodně bruslit, pomoct týmu. Bylo to ale ode mě takové všelijaké. Přijel jsem v pátek, moc jsem toho předtím nenaspal.
Hokej v Americe a tady. Byl to velký rozdíl?
Celkem ano. Hraje se tu jiný systém, je širší kluziště. Nemusí se dobruslovat zakázaná uvolnění. Bylo to jiné, chvilku jsem se s tím srovnával. Postupem času už to snad bude lepší.
Co vám řekli před zápasem trenéři?
Zeptali se, jestli chci hrát už s Ústím. Odpověděl jsem, že určitě. Jen mi řekli s kým budu hrát a vlítli jsme na to (smích).
Po jednom tréninku. Co se dalo stihnout?
Kluci přijeli z Vítkovic ve tři hodiny ráno, na ledě jsme byli jen chvilku. Nahráli jsme si pár puků, popovídali pak v kabině. To bylo všechno.
Žádné kreslení po tabuli?
Trenér mi před zápasem trochu oživil herní systém, ukázal jak se to hraje ve Varech. S klukama jsme se domluvili, jak budeme rozjíždět útoky. Hodně mi pomohli.
Jak vás vůbec přivítali v kabině?
Viděli jsme se naposledy v létě. Podali jsme se ruku, zasmáli se, prohodili pár slov.
O čem?
Říkali, že budu mít drahé zápisné (smích).
Znáte v kabině hodně hráčů?
Většinu ještě z doby, kdy jsem odcházel. Parta je teď možná ještě lepší, máme výborný tým. Chce to udělat play-off a dostat se v něm co možná nejdál to půjde.
Taky se tým drží na čtvrtém místě.
Kluky jsem celou dobu sledoval. Hráli výborně, na začátku sezony hodně dlouho neprohráli. To je známka, že je ve Varech dobrý tým. Letos to vypadá dobře.
Ovlivnilo to váš návrat?
Vždycky je lepší přijít do týmu, kterému se daří (smích). Naskočil jsem do rozjetého vlaku, podařilo se vyhrát. To je super.
Trefil jste se s návratem do reprezentační přestávky. To je výhoda, ne?
Ani jsem nevěděl, že teď nějaká přestávka bude (smích). Všechno bylo hrozně narychlo. Řekli mi to, až když jsem přijel. Mám nějaký čas na srovnání. To je jedině plus. Odpočinu si, potrénuju. Sehraju se s klukama.
Se kterými vám už trenér řekl?
Zatím ne. Je to na něm. Samozřejmě budu hrát tam, kde mě postaví.
O vašem návratu se jednalo už dlouho.
Bavili jsme se o tom už v létě a Varům se ta myšlenka líbila. Tak se to teď dopeklo.
Co o návratu rozhodlo?
Chtěl jsem nastupovat za tým, ve kterém jsem vyrůstal, vrátit se do Karlových Varů. A hlavně hrát. Pořádný hokej s pukem na hokejce.
V klubu dělají vaši rodiče. Ovlivnili vás?
Je příjemný, že se znovu vidíme. Víte, jak to je: vychovali vás, máte je rád, a pak je nevidíte půl roku...
Do Spojených států jste odlétal čerstvě ženatý.
A jsem pořád (usmívá se). Drží nám to, takže super.
Co říká ona vašemu návratu?
Je na mé straně. Stojí za mnou. Vždycky. Nechala rozhodování na mně.
A vaše dosavadní působiště v Dallasu?
Chápali to, zachovali se parádně. Podali jsem si ruce a rozloučili se v dobrém. Pak se uvidí, co bude dál.
Kdy to bude?
Nemám tušení (smích).
Energie by si přála, abyste se rozhodl pro ni.
Zatím jsem tu chvilku. Chci tu dohrát zbytek sezony, podávat ty nejlepší výkony, pomoct týmu. Pak se uvidí.
V Dallasu máte pořád dveře otevřené?
Tak to se taky uvidí (smích).
