Soudek piva narazil a ostatním nabídl už v kabině. Přitom se ještě před dvěma dny při srazu v Praze necítil v optimální pohodě. "Možná to bylo dobře, o to víc jsem se soustředil," řekl. "Měl jsem trochu obavy, ale kluci výborně bránili. Jen občas nás Švédové zaskočili z druhé vlny." Mužstvo se na něj mohlo spolehnout především na začátku, kdy rozklekem zastavil několik nebezpečných pokusů zblízka. Koncentrace mu vydržela až do konce zápasu. Po hlavě skočil do rány z křídla, rybičkou vypíchl pokus o blafák, párkrát efektně máchl lapačkou.
"Byl fantastický," rozplýval se útočník Roman Šimíček, střelec druhé branky. "To se pak hraje, když máte za sebou takového gólmana." Jen jednou, po šanci soupeře ve druhé třetině, si Čechmánek rozmáchlým gestem postěžoval na nedůslednost beků. "To nic, špatně jsme se domluvili a zůstal tam volný hráč," vysvětloval.
Ukazováček na pravé ruce má pod vyrážečkou pořád zatejpovaný, zlomeninu léčil přes šest týdnů. Střetnutí ovšem zvládl i kondičně, třebaže neměl mnoho času dohnat tréninkový deficit. "V poslední třetině už toho na mě šlo míň, takže se to dalo vydržet," prohlásil. Napočítali mu dvaatřicet zásahů.