Jak napadne kanadského hokejistu, který stabilně nastupuje v NHL, sbalit kufry a vydat se hrát do Evropy?
Upřímně, chtěl jsem zkusit něco nového. Naše loňské vystoupení s New York Rangers tady v Praze byla pro mě krásná zkušenost. Zjistil jsem, jak tady lidi mají rádi hokej, jak je tu Sparta slavným týmem. A hlavní věc je, že jsem chtěl hrát na velkém ledě. Na to se opravdu těším. V NHL jsem byl sedm osm let a myslím, že je čas na změnu.
Kdy jste se rozhodl zamávat NHL a odejít přes moře?
Hned jak skončila sezona. Nebo vlastně ještě někdy v její polovině. Řekl jsem si, že nebudu panikařit ohledně kontraktu v NHL, a začal jsem hledat možnosti v Evropě. Tehdy jsem ještě nevěděl, že pražský tým bude hrát KHL.
Kontinentální liga však byla i tak největším lákadlem, ne?
Přemýšlel jsem o ní, ale víc jsem chtěl jít hrát do Švédska. To byla moje první volba. Ale pak můj agent zapracoval a přišel s nabídkou z Prahy. Řekl jsem si, že by to pro mě mohla být skvělá příležitost.
Erik Christensen
|
Váhal jste, nebo jste hned věděl, že Lev je pro vás to pravé?
Jakmile jsem dostal nabídku, za den za dva jsem byl napevno rozhodnutý.
Hrála velkou roli zkušenost s Rangers, s nimiž jste byli v Praze před startem poslední sezony?
Ano, trochu ano. Bydleli jsme tehdy na Starém Městě, tři dny jsme se mohli procházet po historickém centru. Cítil jsem se tady hrozně dobře, je tu úžasná atmosféra. To se týká i hokeje, fanoušci jsou tady jiní než v Severní Americe. Víc připomínají ty fotbalové, zpívají chorály, poskakují... Američtí fandové celou dobu jen sedí na sedačkách.
Lev je ovšem úplně nový klub, který zatím žádné příznivce nemá. Nemáte z toho trochu obavy?
Hodně jsem o tom slyšel i četl, že je tady spousta oddaných fanoušků Sparty a druhého týmu ve městě (Slavie). My budeme proti tomu noví. Beru to tak, že naší prací je snažit se vyhrávat hokejové zápasy. Pokud se to bude dařit a pokud budeme v KHL konkurenceschopní, tak snad získáme i podporu hokejových diváků.
Jak jste se zorientoval v novém prostředí?
Snažím se si to tady užívat. Ale je to velice odlišné, je jasné, že moje čeština není moc dobrá. První krůčky budou těžké, nebudu rozumět všemu, co se kolem mě děje. To je ovšem maličkost. Jsem tu od toho, abych hrál hokej, a na ledě nezáleží na tom, jestli rozumím líp, nebo hůř.
Více o klubu další články o pražském Lvu čtěte ZDE |
Už jste se zapsal na kurz češtiny?
Moje žena chce chodit. Já jsem se ještě tak daleko nedostal. Nejdřív potřebujeme najít nějaké hezké bydlení, zařídit základní věci. A sezona se pomalu blíží. Musím se naučit základy jazyka, abych se tady trochu vyznal, ale je potřeba jít krok po kroku.
Vy jste byl v Praze už před rokem. Co vaše paní?
Loni tu byla, ale jen na Slovensku. Pro oba z nás je to teď druhá zkušenost s Evropou.
Kádr Lva se tvoří úplně od nuly. Znáte některé hráče osobně?
S Nathanem Oystrickem jsem hrál v Atlantě, s Tomášem Surovým v Pittsburghu. V juniorech jsem nastupoval proti Jakubu Klepišovi a Marcelu Hossovi... A to je asi tak všechno.
Co od svého angažmá očekáváte?
Opravdu nevím. Je těžké porovnávat NHL a evropský hokej. V zámoří je ten sport jiný, jsou tam větší hráči a menší led. Hraje se mnohem víc do těla. Já osobně mám radši technický hokej a ten je samozřejmě víc spojený s velkým kluzištěm. Na něm mohu lépe uplatnit svůj styl hry. Na velký led se opravdu hodně těším. Když jsme tu hráli loni, první, co mě napadlo, bylo: Páni, tady je místa.
