"Je radost s ním pracovat. Má vše, co může hokejista mít," říká o něm trenér Vjačeslav Bykov. I on si však musí zvyknout, že Ovečkin je pořád velké dítě. Třeba když Bykov vysvětluje cvičení, klečí před ním a v klidu poslouchá. Sotva však přestane mluvit, Ovečkin vyskočí a chytí pod krkem Sergeje Fjodorova. Povalí ho na zem a pak vítězně zvedne ruce jako boxer v ringu. Bykov jen zakroutí hlavou.
I Tomáš Fleischmann, jeho spoluhráč z Washingtonu, říká: "Má strašnou vůli a vášeň pro hokej, což jsem u nikoho ještě neviděl. Těší se na každý trénink, a když vezme hokejku, vypadá, jako by se znovu narodil."
Ovečkin – s trochou nadsázky – opravdu není normální člověk. Je výjimečný. V NHL v sezoně nasbíral 112 bodů. Nejvíc ze všech. Je jedním ze tří kandidátů na Hartovu trofej pro nejužitečnějšího hráče soutěže. A získat může i Cenu Lestera B. Pearsona, kterou udělují sami hráči.
"Já mu hlas dal. Má obrovské nadšení pro hokej. Nikdy jsem u Rusů neviděl, že by se takhle radovali z gólů," tvrdí útočník Václav Prospal.
Má neskutečně tvrdou střelu. Nebojí se fyzických kontaktů, je v nich dokonce jedním z nejlepších v lize. Dokáže strhnout celý tým. "Jen díky němu jsme se nakonec dostali do play-off," říká Fleischmann.
Proto není divu, že podepsal sWashingtonem rekordní, třináctiletou smlouvu, která mu zaručuje příjem 124 milionů dolarů (2,025 miliardy korun). Když se ho pak novináři ptali, co s těmi penězi udělá, usmál se a řekl: "Spravím si přední zub. A koupím žiletku." Na tiskovou konferenci tehdy dorazil neoholen.
Kvůli smlouvě však málem přišel o mistrovství světa. Účast slíbil, jenže pojistit jeho kontrakt dalo práci. Ovečkin dorazil do Quebeku, ale odmítl trénovat, dokud se vše nevyřídí. Ve středu se peníze našly. Údajně jeho start vyšel na 700 tisíc dolarů.
Už zítra v sedm večer středoevropského času nastoupí proti Česku. I vy u televize poznáte, jaký je. I když Češi si přejí opak. "Nejlepší by bylo, kdybychom ho nechali spát. Ale jestli je to možné, to nevím," říká trenér František Musil.
