Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Pozor! Musíte mít přehled, jinak ležíte

Hala v Quebeku - Pohled do hlediště haly Colisee Pepsi v Quebeku, kde český hokejový tým odehraje svá utkání na mistrovství světa v ledním hokeji v Kanadě. | foto: ČTK

2 2008
Q u e b e c - (Od zvláštního zpravodaje MF DNES) - Pořád se ta hra jmenuje hokej. Pořád při ní musíte dát o gól víc než soupeř a pořád máte na ledě pět hráčů a brankáře. To je ale nejspíš všechno, v čem se budou letošní zápasy na mistrovství světa podobat těm z předchozích let.

Užší zámořské kluziště, na kterém se šampionát odehraje po 46 letech, z hokeje udělá jinou hru. "Bude to hodně rozdílný hokej. Ve všem," prorokuje František Musil, český asistent trenéra.

Na první pohled byste si čtyř metrů, o které je led užší, nevšimli. Jenže pak se zakoukáte na hru. "Všechno je rychlejší. Nemáte na nic čas, hokej je o hodně kontaktnější," říká útočník Tomáš Rolinek.

On sám je celý život zvyklý na evropské rozměry 60 x 30 metrů, poslední tři týdny však přivyká na led zúžený. A s ním i většina hráčů, která nikdy nehrála v zámoří.

Problém pro ně je, že mantinely jsou blíž k sobě. "Je mnohem jednodušší přejít z užšího kluziště na širší. Opak je daleko těžší," říká Musil.

. Na čem se v Kanadě bude hrát o zlato

I proto si už v Liberci nechal český tým přestavět kluziště podle zámořského vzoru. Nejdřív na něm čtyři dny trénoval, pak odehrál i přípravný turnaj. A ještě další týden piloval hru na kempu v Montrealu.

Při šampionátu bude po zámořském vzoru navíc posunutá modrá čára – útočné pásmo bude na každé straně o jeden metr delší, což je výhoda především při přesilovkách.

"Jakmile mají puk beci na modré, mohou rozvážněji přihrávat. Mají totiž víc času, než k nim přijedou soupeřovi útočníci, což je mnohem lepší pro rozvinutí akce," všiml si obránce Jan Hejda, který hraje NHL v Columbusu.

Navíc pro soupeře je těžší vás při přesilovce vyhnat z útočného pásma. Kromě toho, že je modrá čára dál, jsou hráči i blíž k mantinelu, kde mohou vyhozený puk zachytit.

Také proto se většina zápasů v NHL rozhoduje v přesilovkách. Také proto na nich Češi v Kanadě dřou víc než jindy. A rozdílná je i hra v oslabení. Třeba Hejda, který na ně v Columbusu často chodí, říká: "Vím, že dál než na bod pro vhazování nesmím vyjet. Kdybych se vytáhl hlouběji, soupeř by mě mohl lehce prohodit."

Častěji je v ohrožení též brankář. Musí pochytat mnohem víc puků, jelikož užší kluziště láká ke střelbě. Před brankou se mu pak neustále motají dva tři hráči na dorážku, přes něž toho moc nevidí. "Nemůžete si ani na chvíli odpočinout," říká brankář Adam Svoboda.

Za brankou je tak málo místa, že když na beka přitlačí napadající hráč, často získá puk a ocitne se ve velké šanci. "Musíte rychle pryč, kličku tam prostě neuděláte," říká Hejda. Přesto tvrdí: "Beci to mají jednodušší než v Evropě. Není tu tolik místa, proto nemusí tolik bruslit. Pro útočníky je to mnohem těžší."

Musíte mít vážně šikovné ruce, fištron a stabilitu, abyste se na ledě ladně proplétali a stříleli góly. Stačí totiž vteřina a soupeř už vás narazí na mantinel. "Musíte mít přehled, jinak ležíte," tvrdí útočník Zbyněk Irgl.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze