Už v Jihlavě nedávno vychytal 35 ran a výhru 6:2. „Proti Slavii hraju rád. Zatím pokaždé jsem měl štěstí,“ uculil se.
Slávistický učenec, za Málkem a naposledy za Fraňkem věčný čekatel na příležitost, se proti Slavii vždy touží vytáhnout. „Je to pro mě prestižní záležitost,“ přiznává.
V Jihlavě je na hostování do konce sezony. „A snad mě mine baráž,“ přeje si. Má rychlost i postřeh.
Do branky ho přivedl jeho otec, který za Slavii dva roky chytal. Byl též jeho prvním koučem. A přísným. Při trénincích po něm někdy házel vzteky rukavice, občas ho praštil hokejkou, včera mu držel palce v hale.
„Ani teď mě asi moc nepochválí. A mé chyby? Měl jsem chytit dva góly.“
