Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Manažer přerovských hokejistů: Nedůvěru hráčů zlomil až Sýkora

Vlastimil Dostálek z Přerova v akci (vlevo) | foto: Jiří Miklas

15 2015
Přerovští hokejisté jsou zatím příjemné překvapení první ligy. Jako nováček se drží v klidném středu a pravidelně sbírají body.

„S výsledky spokojení být musíme, protože naším cílem zůstává záchrana. Zatím to vychází perfektně. Samozřejmě víme, že mohou přijít zranění a tým se může propadnout. Zůstáváme na zemi a pevně věříme, že klukům vydrží zdraví i forma a budeme hrát polovinu tabulky,“ hodnotí generální manažer HC Zubr Přerov Lubomír Svoboda.

Jako nováček jste dokázali přestavbu týmu zvládnout. Ulevilo se vám?
Určitě ano, protože v managementu nebyl nikdo, kdo by pamatoval první ligu před sedmnácti lety, takže pro všechny to byla novinka. Spadli jsme do toho rovnýma nohama a jsme hrozně rádi, že se nám to podařilo dát takto dohromady. Hodně vše závisí na partnerech a rozpočtu, díky kterému jsme si mohli dovolit angažovat kvalitní hráče a výsledky se dostavily.

Co bylo nejtěžší?
Všechno bylo najednou, takže si člověk ani neuvědomoval, co dělá. Rozpočet je vždy těžké naplnit, proti druhé lize se nám u mužů více než ztrojnásobil, ale všichni naši partneři se k tomu postavili dobře a rozpočet jsme z 80 až 90 procent měli už před sezonou naplněný a teď stále pracujeme na zbytcích. S trenérem Petrem Dočkalem, který je i trochu sportovní manažer, jsme vytipovávali hráče a snažili se dávat dohromady kostru týmu. Když jste v soutěži delší dobu, vždy jen tým obměníte třemi čtyřmi hráči. My jsme ale museli složit první dvě lajny, brankáře i obranu. Byla to mravenčí práce, protože v květnu nikdo z hráčů a agentů v nás neměl důvěru a dnes už to můžu říct, málokomu se do Přerova chtělo.

Kdy se to změnilo?
Hodně tomu pomohl Tomáš Sýkora, jako bývalý Přerovák, který v momentě, kdy jsme se domluvili na smlouvě, tak se ledy u hráčů prolomily. Kluci si asi řekli, že když tam jde takový hráč, tak asi by tým v Přerově neměl být špatný. Potýkání se s nedůvěrou ale bylo až do září velké. Spousta hráčů nám říkala, že neví, jak budeme hrát a jak bude klub fungovat.

V tuto chvíli už posily nehledáte?
Kádr máme sice uzavřený, ale může dojít ke zranění, takže hodně spolupracujeme s Kometou a Zlínem. Když potřebujeme doplnit hráče a rychle někam sáhnout, máme domluvené střídavé starty. Ale hotového hráče do týmu už teď nehledáme.

V čem je největší rozdíl mezi první a druhou ligou, kterou jste hráli v minulých letech?
V profesionalitě. Tréninky teď probíhají dopoledne, devadesát procent hráčů má hokej jako práci. Ve druhé lize jsme měli tým poskládaný z kluků, kteří studovali, měli živnost nebo byli v zaměstnání, a tréninky byly večer. Pokud teď jedeme do Litoměřic, vyjíždí se v půl desáté ráno. Profesionální soutěži se musíme přizpůsobit i v zázemí a vybavení materiálem od hokejek po brusle. Všechno je o stupeň výš.

Za cíl máte záchranu, většinu času se ale držíte v první polovině. Není čas plány přehodnotit?
Sice jsme sedmí, ale od desátého nás dělí jen pár bodů, takže stačí dva tři prohrané zápasy. Pořád vzpomínáme na naši šňůru sedmi porážek, kdy jsme ze čtvrtého místa spadli na jedenácté. Dnes už bychom chtěli vybojovat desáté místo a vyhnout se play-out a boji o udržení. Ale pokud se to nepodaří, střílet se nebudeme, záchrana musí být pro nováčka priorita.

Jak jste spokojený s návštěvami na domácích zápasech?
Nemáme si na co stěžovat. Pořád jsme ve statistikách druzí za Českými Budějovicemi, které jsou pro nás nepřekonatelné. Průměrnou návštěvnost máme kolem 2 200 diváků a mezi vánočními svátky budeme mít doma právě Motor a Kladno a hned nato Prostějov, kdy očekáváme nadprůměrnou návštěvu. Pokud se udržíme nad dvěma tisíci, bude to skvělé. Loni jsme ve druhé lize klesli k tisícovce, takže by to byl dvojnásobek. Navíc na našem stadionu s kapacitou tři tisíce diváků to znamená, že je vždy solidně plno.

Před sezonou jste si přál navázat spolupráci se sousední extraligovou Olomoucí, těsnější vztahy ale máte s Kometou Brno a Zlínem. S kohouty jste nenašli společnou řeč?
Potřebovali jsme posily do prvního a druhého útoku a od Olomouce jsme neměli nabídku na hráče, kteří by mohli tuto roli u nás splnit. S manažerem i trenérem Zdeňkem Venerou jsme ale stále v kontaktu. Z Olomouce máme Jirku Slováka, na rozehrání tu byl Jakub Matai a naopak náš nejproduktivnější útočník Vlasťa Dostálek si vyzkoušel extraligu. Se Zlínem máme dlouhodobou spolupráci už z dob druhé ligy, kdy k nám odtud přišel Jirka Goiš, Popelka či Kovařík, naopak od nás ve Zlíně hostuje David Šťastný. S Kometou začala spolupráce v srpnu, kdy jsme ji možná přesvědčili o tom, že to myslíme vážně a jejich kluci u nás nebudou utopení.

Je tedy možné, že si Vlastimil Dostálek (v 1. lize 32 zápasů, 22+11) ještě letos zahraje v Olomouci?
To je samozřejmě možné. V poslední době nastupoval se sebezapřením, aby týmu pomohl, ale brzo bude v pořádku. Věřím, že pak si extraligu ještě zahraje.

Hokej v kraji je na vzestupu, letos má tým v extralize a k tomu tři v první lize. Čím to je?
Určitě je to výjimečné. Nám se to hrozně líbí, protože zažíváme regionální derby. Když si vezmete první ligu, bylo tam dříve ze 14 týmů hned jedenáct z Čech a dva tři z Moravy. Nedávno tam postoupil Havířov, pak Prostějov, loni i my. Je to dobře jak pro diváky, tak pro ekonomiku, kdy nemáme jen cesty do Benátek a Mostu, ale zajedeme po Moravě a už je to rozložení týmů v první lize geograficky vyrovnanější.

Může to vydržet delší dobu?
Náhoda to není, ale vždycky někdo musí spadnout. Letos se počítá s tím, že Frýdek-Místek se bude s pomocí Třince hodně rvát o první ligu. Spadnout pak může kdokoliv. V první lize je to trochu těžké, protože snad všechny týmy v Čechách, pokud neberu Kladno, Slavii nebo Budějovice, jsou farmami extraligových týmů a udělají všechno pro to, aby se udržely. V tom je situace obtížná, a kdo úzce nespolupracuje s extraligou, tak to bude mít mnohem těžší. Proto i my hledáme partnery, kteří nás podrží.





Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze