"Ve druhém střídání jsem šel do těla nějakému Slovákovi´a jak jsem se od něj odrazil, tak mě píchlo v ramenu. Věděl jsem, že není tam, kde by mělo být," popisoval 24letý Barinka. "Tak jsme šli do kabiny to nahodit zpátky. Jenže ruka pak nešla vůbec zvednout. Věděl jsem, že je zle."
Co bude dál?
Čekáme ještě na nějaké vyšetření, co mi tady budou dělat. Bude to dneska odpoledne.
A jak to vidíte vy sám? Je šance, že ještě budete na mistrovství světa hrát?
To nevím, co by se muselo stát. Nevypadá to moc dobře. Strašně mě to mrzí. Hrál jsem, snažil jsem se týmu pomoct. Jenže najednou bum. Co se dá dělat. Zranění se prostě stávají.
Bolí to hodně? Dalo se s tím vůbec spát?
Tak po pěti minutách, s přestávkami a v polosedě (pousměje se).
Už se vám to někdy stalo?
Dva roky zpátky se mi stalo to stejné. Uvidí se, jestli to bude potřeba vyřešit nějakou operací. Nebo bude stačit klid.
Jak dlouho tehdy léčení trvalo?
Tři týdny v klidu, pak se to začalo rozhýbávat.
Tým se dostává do složité situace, protože trenéři vsadili na sedm beků a vy jste se zranil.
To je úplně neskutečné, že ten den, co Zdeněk Kutlák odjel domů, tak mně se stane něco takového. (Kutlák byl připraven jako osmý bek)
