V úterý vyhlašoval takovou Síň plnou legend sám český hokej. Poctěno jich bylo nakonec 41, tedy ještě o jedno místo nad plán. Jaroslav Holík mezi vybranými nebyl. A je na tom něco špatně.
"Prostě se nedostal do první várky, i když by tam třeba být mohl,“ prohlásil pro Deník Sport Karel Gut, který měl výběr oceněných na starost. "Byli jsme omezeni počtem čtyřiceti osob.“
Holík jako aktivní hokejista vyhrál mistrovství světa 1972, v trenérské funkci dvakrát dovedl k titulu reprezentační dvacítku. Byl bez debaty jedním z nejvýraznějších hráčů své doby, symbolem ledových bitev s tehdejším Sovětským svazem, které stmelovaly celou zemi.
Nestačí to.
"Strašně mě mrzelo, když se nedostal mezi vybrané,“ řekl pak bývalý vynikající obránce František Musil, Holíkův zeť. "Seděl jsem při úterním zápase proti Slovensku vedle syna a vždycky jsme se moc těšili na komerční přestávky, ve kterých byly legendy do Síně slávy uváděny. Až to se mnou otřáslo, když se kluk zeptal: A proč tam není i děda?“
Do Síně slávy se dostali hráči z prvorepublikové éry, jejich následovníci z poválečného období, představitelé období 1970-1992 i poslední zlaté éry. Od prvních hokejových mušketýrů po současné hvězdy NHL, od Malečka po Jágra.
"Jste nejlepší synové českého hokeje. Toto je ocenění, že si vážíme vaší práce,“ uznal šéf českého hokeje Tomáš Král. "Nezávidím panu Gutovi. Hodnotit ty desítky a stovky hráčů, kteří prošli historií českého hokeje, nebylo nic jednoduchého.“
To jistě ne. Ale Holíkova absence trkne téměř každého. Místo uvedení do Síně slávy mu byla na dálku (sám je v současnosti v Americe) udělena jen stříbrná pamětní medaile. Stejná, jakou dostal například ředitel extraligy Stanislav Šulc.
V souvislosti s tím leckoho napadne, zda Holíkovi neuškodila jeho typická vlastnost: že si nikdy nedával příliš pozor na pusu. Když se mu něco nelíbí, nebojí se to zkritizovat.
"Nevím, snad to není nic osobního,“ rozmítal Musil. "Aby bylo jasno: mně se úterní večer líbil. Respektuji osobnosti, které byly oceněny. Ale bylo mi líto dědy, který mezi nimi měl být. Že se tak nestalo, je podle mého obrovská kaňka.“
