"Hoši, zavřít oči, ať vám tam nenalítajou mouchy!" zavelel zkušený zadák Martin Hamrlík, když viděl údiv mladších spoluhráčů při rozbruslení v Sazka Areně.
Hala svou velikostí ohromuje, ze strmých tribun je odevšad krásný výhled. Mantinely, sedadla, "kanadská" televizní kostka pod stropem, unikátní konstrukce střechy, to všechno vytváří dojem v Česku dosud nepoznané krásy hokejového stadionu. Někteří se nemohli dojmů zbavit ani v zápase, v němž Zlín vyhrál nad "domácí" Slavií 2:1.
Třeba hostující centr Petr Leška relaxoval na střídačce tak, že si prohlížel opakovačky na obrazovce nad sebou. "Když jsem se vrátil na střídačku, sednul jsem si, zaklonil hlavu a díval se nahoru. Tím jsem odpočíval," přiznal.
V krásné aréně se ale při hokejové premiéře nehrál krásný zápas. Alespoň v prvních dvou třetinách. Hráčům obou týmů odskakovaly puky, všichni raději sázeli na jistotu. Souvislých akcí ani vyložených gólových příležitostí nebylo mnoho.
"Ani jeden ze soupeřů se nechtěl dopouštět chyb, proto bylo vidět tak málo šancí," vysvětloval po zápase zlínský asistent Jaroslav Stuchlík.
Jaký byl led? Hráči se neshodli
Podle některých hokejistů nebyla důvodem opatrností a nepřesnostmi jen neznalost prostředí, ale i nepříliš kvalitní led. "Byl tvrdý a tříštil se," prohlásil Hamrlík.
"Byl rozštípaný, už od poloviny třetiny se kvůli tomu hrálo špatně," řekl zase veterán Rostislav Vlach.
"Podmínky jsou tu parádní, v tomto směru jsme spokojeni," oponoval slávistický asistent Jiří Kalous.
Podobně hovořil i obránce poraženého týmu Petr Kadlec: "Led mi nepřišel odlišný od toho v Plzni, ve Vítkovicích, na Spartě... On ve Zlíně při prvních dvou utkáních taky nebyl nic moc."
Narozdíl od přechlazeného ledu byl v hale pro hokejisty až příliš teplý vzduch. "Bylo strašné vedro," postěžoval si David Hruška, jeden z nejlepších útočníků Slavie ve třetím finálovém duelu.
Je to velké jako letiště
Odlišný hokej od prvních dvou finálových duelů se hrál i kvůli velikosti kluziště. Rozměry 60 krát 30 metrů jsou největší, které povolují pravidla mezinárodní federace IIHF.
"Když jsme tu poprvé trénovali, připadal jsem si jako na rybníku," kroutil hlavou zlínský kapitán Martin Hamrlík. "Gólman na druhé straně hřiště se zdál být tak malinkatý, že ho skoro ani nebylo vidět," tvrdil.
"Bráchovi musím zavolat, ať sem ani nejezdí, že je to letiště," usmál se při vzpomínce na sourozence Romana, který by mohl v hale bojovat za Česko při blížícím se mistrovství světa.
"Ubylo osobních soubojů, za nastřelenými puky často ani hráči nejdou," všiml si Kadlec důsledku velikosti ledové plochy. "Těžko jsme si na velkém ledě vytvořili tlak, bylo to vidět i v přesilovkách, že tam nebyl žádný velký nápor."
"Vyplatí se tu držet puk, dlouhé nahrávky nejsou tak jednoduché. Ve Zlíně to hraju na Petra Lešku naslepo, tady to nešlo," řekl Hamrlík.
Hokejisté pražského týmu jednotně tvrdili, že jim přesun finálových zápasů z Edenu do Sazka Areny nevadí. Zlínští si to ale nemyslí.
"Slávisté přišli o domácí prostředí," prohlásil Hamrlík. "Je to podobné, jako kdyby nás poslali hrát místo ve Zlíně do nové haly do Ostravy."
