Lubina, Petr Sýkora či Dopita se dosud výrazněji střelecky neprosadili. Jedenadvacetiletý mladík ze čtvrtého útoku je úspěšnější než všichni tři dohromady a přesnými trefami táhne pardubický tým.
Dvěma góly zlomil odpor houževnatého Kladna, stejnou porcí branek porazil Spartu a naposledy zachránil ligovému favoritovi v předposlední minutě aspoň bod proti Vsetínu. V šesti odehraných zápasech vstřelil pět gólů.
„Mohlo jich být ale minimálně dvakrát tolik, spoustu šancí jsem zahodil,“ upozorňuje Průcha. „Kdepak, ještě nejsem střelec,“ tvrdošíjně si stojí za svým.
Před třemi lety ještě hrál první juniorskou ligu v Chrudimi. Jeho kariéru však lemují góly. Za pardubické juniory jich ve dvou mistrovských sezonách nastřílel 83.
A jak dopadl extraligový zápas, kdy se poprvé objevil od začátku v sestavě Pardubic? Samozřejmě se zapsal mezi střelce.
„To byla ale velká zásluha Oty Janeckého,“ připomíná Průcha zkušeného spoluhráče, po jehož boku nakoukl do nejvyšší soutěže.
V minulé sezoně ho postavil trenér Říha k jeho vrstevníkům Kolářovi a Koukalovi. Byl to prozíravý tah, mladým pardubickým puškám se daří náramně. Předvedli to i při nedávném reprezentačním debutu.
Průcha byl dokonce vyhlášen nejlepším útočníkem turnaje o Pohár České pojišťovny. „Zprvu jsem si myslel, že je to omyl,“ říká skromně Průcha.
Reprezentační formu si přenesl do extraligy, nyní je spolu s Tomášem Divíškem nejlepším střelcem Pardubic. „Reprezentace mi hodně pomohla. Na ledě si dovolím víc, už nejsem tak zbrklý,“ říká Průcha.
„Ale góly jsou především o štěstí, zřejmě ho teď mám víc než dřív.“ Mladého křídla si všimli i zámořští scouti. Na loňském draftu po něm sáhli New York Rangers a letos v létě se zúčastnil nováčkovského kempu v Calgary.
Zatím to byla jen ochutnávka, na odchod za Atlantik ještě nepomýšlí. „Na NHL ještě nejsem fyzicky připraven,“ tvrdí milovník windsurfingu a obdivovatel ruské krásky Anny Kurnikovové. „Snad jedině, kdyby se mi super povedla tato sezona, dalo by se o něčem uvažovat.“
