Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vrbata po návratu do Arizony září. Věděl jsem, že na to mám, říká

Radim Vrbata (v červeném) z Arizony střílí na branku gólmana Calvina Pickarda z Colorada. | foto: AP

9 2016
Další dvě asistence a celkem devět bodů z 12 zápasů. Radim Vrbata prožívá po návratu do Arizony hřejivé období. „Věděl jsem, do čeho jdu. Mám dobré spoluhráče a roli, která mi sedí,“ liboval si hokejový útočník v rozhovoru pro iDNES.cz po výhře 4:2 v Coloradu.

Dvanáct zápasů, čtyři góly a pět asistencí. Tak dobrý start jste po minulé sezoně ve Vancouveru, bodově nevalné a zakončené zraněním, možná ani sám nečekal, co říkáte?
Všichni vidí tu mou předchozí sezonu ve Vancouveru jako osobně špatnou. Ale když se podíváme na ten rok celkově, tak to byl obraz hry celého týmu a v téhle sezoně se to vlastně potvrzuje - teď mají Canucks také potíže dávat góly a prohrávají. V číslech ta moje minulá sezona nebyla moc dobrá, ale osobně jsem se necítil tak špatně. Z tohoto pohledu jsem věděl, že když přijdu do týmu, kde budu mít dobrou roli a spoluhráče, se kterými si sednu, mám pořád ještě na to, abych v té lize hrál.

Jaké faktory přispěly k tomu, že máte tak povedený start?
Věděl jsem, do čeho jdu, jakou roli asi budu mít a jak mě bude využívat trenér. Naskočil jsem vlastně do stejné situace, v jaké jsem tady před dvěma lety končil.

Co se v klubu Coyotes z vašeho pohledu od té doby změnilo?
Změn je z pohledu klubu hodně. Vyměnil se generální manažer, je tady hodně mladých kluků, kteří dostávají čím dál větší šanci. Já to ale beru tak, že jsem se vrátil do stejného prostředí. Trenéři jsou stejní, ti tu byli i před mým odchodem. Lidi kolem týmu a několik starších hráčů v kádru taky. Martin Hanzal, Shane Doan... Vlastně jsem se vracel ‚domů‘, v létě to byla moje volba číslo jedna a jsem hrozně rád, že to tak dopadlo.

Být zpátky v teplém podnebí Arizony musí být taky příjemné...
Samozřejmě. Z pohledu rodiny, při zařizování stěhování. Věděli jsme, kam jdeme a samozřejmě pomůže i to počasí. Máme tři malé kluky, můžou si hrát venku... Phoenix je nádherné město, já bych dokonce řekl, že jedno z nejhezčích měst na světě. Jsme tu již sedmým rokem a je tady pořád příjemně. Ještě teď v listopadu je přes den třicet stupňů.

Jak vypadá zraněné koleno z konce předchozího ročníku? Nelimituje vás při hře?
Posledních 20 zápasů minulé sezony jsem to měl tak, že jsem rehabilitoval už během sezony. A po sezoně jsme ještě několik týdnů čekali ve Vancouveru, až skončí školní rok nejstaršímu synovi Kryštofovi, navíc jsme čekali narození nejmladšího Vincenta. Tak jsem dodělal rehabilitaci a přes léto jsem už trénoval normálně. Musím zaklepat, všechno je v pořádku.

Na začátku sezony jste v týmu byli tři Češi. Jenže obránce Zbyněk Michálek je na farmě a Martin Hanzal na marodce. Jak moc vás to mrzí?
Bohužel, tak to v NHL nyní je. Padlo to na Zbyňka i na další české kluky v NHL. Příval těch mladých hráčů do ligy je veliký, ať už z důvodu, že jsou opravdu tak dobří a také proto, že jsou tak levní. To je momentální trend a bohužel to takto někdo odnese. S Hanzim jsem hrál od začátku sezony, pevně doufám, že bude brzy zpátky.

Kdysi jste býval hráčem Colorada, jehož někdejší útočník Marek Svatoš před pár dny nečekaně zemřel. Jak vás ta ta zpráva zasáhla?
Nechce se mi tomu ani uvěřit. Měl dvě děti, takové neštěstí. Mluvil jsem o tom s jeho agentem. Je mi to hrozně líto.

Autoři:






Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze