Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rašnera v Olomouci chválí. A diví se nezájmu reprezentační dvacítky

Alex Rašner v reprezentačním dresu | foto: ČTK

10 2014
Když trenér české hokejové reprezentace do dvaceti let Miroslav Přerost nenominoval na světový šampionát, který se na přelomu roku uskuteční v Kanadě, osmnáctiletého obránce Olomouce Alexe Rašnera, vyvolalo to v klubu nováčka extraligy údiv. Samotný bek však s pozvánkou ani moc nepočítal, přestože si v první sezoně v nejvyšší soutěži počíná solidně.

Rašnerova absence v širší nominaci není překvapením. Rozhodně ne po tom, co se na listopadovém Turnaji čtyř zemí v Přerově, který byl generálkou na mistrovství světa, na ledě jen mihl. „ Trenéra jsem asi nemohl přesvědčit, jestli do týmu patřím, nebo ne, protože jsem nedostal moc prostoru,“ řekl Rašner klubovému webu po turnaji.

Olomoucký kouč Petr Fiala čekal, že dostane mnohem větší příležitost zabojovat o šampionát. „Překvapuje mě, že na poslední akci dvacítky hrál třetinu a dvě střídání v druhé třetině proti Rusku. Jinak nedostal vůbec šanci. Jeden zápas seděl jako sedmý bek a poslední utkání ho ani nesvlékli. Ani ho nevyzkoušeli,“ divil se v rozhovoru pro MF DNES. „Navíc kluk, který může být i příští rok ve dvacítce, dostal na srazu takovou facku. Nevím, co v tom jiného je. Nemáme signály, že by se choval špatně,“ přemítal.

Brankář Olomouce Tomáš Vošvrda hned po Přerostově (ne)nominaci reagoval na Twitteru: „Může mi někdo vysvětlit, proč není Alex Rašner v nominaci na MS 20? Hraje stabilně a výborně!“ Vysvětlení zní prostě a banálně: je svatým právem trenéra postavit si tým k obrazu svému. A Přerost (jehož vyjádření se nepodařilo získat) vsadil na jiné beky. Tečka.

Alex Rašner v dresu Olomouce

Alex Rašner v dresu Olomouce

Faktem je, že Rašner do první extraligové sezony vletěl bez bázně. V pětadvaceti zápasech nasbíral čtyři body za asistence a především ve statistice plus/minus je na plusových sedmi bodech, nikdo ze spoluhráčů nemá víc. „Hraje třináct minut a je v plusech. To není náhoda, otázka dvou zápasů, ale dlouhodobé výkonnosti. Ještě i pomáhá juniorům. Ani kondičně tak na tom nemůže být špatně,“ chválil jej Fiala.

„Máme mladým dávat prostor, a když se srovná s útočníky v extralize, tak najednou nemá na dvacítku. Ale nechci mluvit trenérům dvacítky do tvoření sestavy, jen mě to překvapuje. Musím říct, že v extralize své odehrává výborně.“ Fiala nezapírá, že Rašnerovi pomohlo pravidlo o povinném nasazování mladých hráčů. „No, tomu to pomohlo. Nedostal by tolik prostoru. Byli v týmu starší, o kterých jsme si mysleli, že jsou na tom líp, ale Alex hraje, protože je v ročníku ‚95 a mladší,“ připouští. „Vydělal na tom, ale to neznamená, že se mi to pravidlo líbí.“

Rašner od patnácti pravidelně reprezentuje zemi. Loni patřil k důležitým členům sestavy, která vybojovala stříbro na šampionátu osmnáctiletých ve Finsku. „Řadím to ve svojí kariéře zatím jasně nejvýš. Snad to ale ještě není vše,“ přál si.

Už jen starty v extralize blondýna ze Šumperka posouvají, ačkoli v posledních dvou kolech plnil roli pouze sedmého beka, neboť je vytěžovaný také v juniorce Olomouce. Na nedostatek času na ledě si nemůže stěžovat. Dokazuje to, že se vydal správnou cestou, když na rozdíl od jiných vrstevníků nezvolil brzký odchod do zámoří. Přitom jej loni draftoval London Knights z kanadské Ontario Hockey League. Kdyby odešel, možná se teď do nominace vešel...

„Hráči, kteří hrají za oceánem, jsou více vnímáni hokejovou veřejností a jsou i více v podvědomí týmům NHL pro případný draft. Agenti je pozorují více než kluka v Česku,“ tvrdí. „Pokud se hokejistovi daří v zámoří, je potom téměř jasné, že v reprezentačních výběrech bude. Nejdříve se vyberou tito hráči, až pak následně se dostane na kluky z českých lig.“

Olomoucký obránce Alex Rašner.

Dostat se do NHL zůstává velkým Rašnerovým snem. I proto o volném čase piluje angličtinu. „Snažím se v tom trochu rozvíjet, zkouším si číst anglicky, dívám se na filmy v angličtině, abych aspoň trochu jazyk pochytil. Ať jsem připravený, kdyby náhodou přišla jednou nějaká šance,“ věří v ni. „Byl bych šťastný, kdyby si mě jednou vybral kterýkoli tým. Nejoblíbenější tým mám St. Louis Blues, hraje tam kanadský obránce Alex Pietrangelo, to je fakt borec. S ním bych si chtěl jednou zahrát,“ usměje se.

Rašnerovo motto zní: makat, makat, makat. Hokeji podřídil všechno. I vzdělání, kterého nechal už v sedmnácti, aby se mohl soustředit jen na kariéru. Uvědomuje si, že riskuje. „Vím, že to je riskantní. Může přijít zranění, trochu se toho rodiče bojí. Ale jak se říká, risk je zisk,“ doufá ve správnost společného rozhodnutí.

„Těžké to bylo, ale nebylo jiné východisko. Každé ráno jsem měl tréninky, býval jsem na zimáku až do poledne a na školu jsem tudíž moc času neměl. Nestíhal jsem to, proto jsme se s rodiči rozhodli, že bude lepší, když to ukončím, než abych měl další stresy - pořád lítání ze školy na zimák. Snad je to dobrá cesta, které nebudu litovat. Vsadili jsme to na jednu kartu, snad to vyjde.“

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze