Osamocený Duda seděl zdrceně v šatně a podle zahřmění v publiku poznal, že Slováci vyrovnali. Bylo mu mizerně. Na večeři v hotelu seděl u stolu sám a obtížně do sebe soukal jídlo.
„Takové věci se nesmějí opakovat,“ tvrdil včera zahanbeně. „A přitom jsem myslel, že mám všechny průšvihy za sebou.“ Slávistický recidivista se v lize proslavil nedisciplinovaností. Jednoho soupeře praštil při podávání rukou po zápase. Za druhým vběhl do kabiny a možná ho udeřil.
Na šampionátu v Helsinkách ublížil i národnímu mužstvu, jež také kvůli němu neudrželo vedení nad Slováky a dnes se musí stěhovat ke čtvrtfinále do Turku.
Když byl vyzván, aby se po utkání šel zpovídat novinářům, odmítl: „A co jim mám vykládat? Že jsem to podělal?“ Ani včera se k reportérům nehnal, byť jindy před nimi srší vtípky. Měl za sebou pohovory s kapitánem Reichlem i trenérem Lenerem.
„Už předtím jsem s ním mluvil. Udělal pár zbytečných útočných faulů,“ prohlásil přísně Robert Reichel. „Doufám, že se to už nestane.“ Od Dudy se žádá důraz, dotěrnost v soubojích. Nikoliv však neuvážené, „kovbojské“ výpady na vlastní pěst. „Podobné okamžiky mohou být kritické pro vývoj celého turnaje,“ řekl Slavomír Lener.
Duda je s 39 minutami nejtrestanějším mužem turnaje. Za podražení Pálffyho dostal nejvyšší možnou sankci, což lze považovat za sporný verdikt. „Pět a do konce se dává za krosček do hlavy,“ hájil Dudu spoluhráč Martin Straka. „Nebo když někoho zlomíte vejpůl. Ale tohle bylo normálně na dvě minuty.“
Kanadský sudí Dutil viděl v Dudově zákroku úmysl zranit. Slavný Pálffy zůstal u mantinelu chvíli ležet. Následkem podkopnutí může být úraz kolene nebo páteře. Po podobném ataku Brendana Shanahana v NHL musel před lety ukončit kariéru obránce Milan Tichý.
„Zaplatil jsem za to, že jsem si dovolil na Pálffyho,“ míní Duda. „Kdyby to nebyl on, asi bych takhle nedopadl. Ale chybami se člověk učí. I když mně to trvá trochu delší dobu...“