V pátek bude doplněna olympijská soupiska. Uleví se vám, až skončí dohady?
Já to teď fakt neřeším. Těším se hlavně domů na Vánoce, za rodinou.
Takže už nemáte takovou motivaci jako dřív?
Motivace je. Ale podle mě už se stejně rozhodlo dřív. A nic už s tím teď nenadělám. To je věc reprezentačních trenérů.
Takže v utkání s Finskem na Baltika Cupu už o Salt Lake City nehrajete?
Myslím, že ne. Ale určitě se těším na sobotní zápas proti Rusku. Vždyť jejich první lajna je stejně tak jako já a Martin Procházka - z Omsku. Než jsme se v klubu rozešli, trochu jsme to rozhecovali.
Jak vás s Martinem Procházkou vůbec v Omsku přijali?
Úplně pohodově, je tam dost starších hráčů, připomíná mi to Vsetín. Trenér si nás vybral, nechává nás hrát naši hru. Proběhla tam nějaká narozeninová oslava, neměli jsme vůbec žádný problém.
Koho máte na pravém křídle?
Devatenáctiletého Černova, šikovný kluk. Pravaso to má všude na světě stejné. Hraje vlastně jenom dopředu.
Jakou má váš útok roli? Chodíte na přesilovky?
Máme čtyři vyrovnané pětky. Každá dokáže rozhodnout zápas.
Zajímají se o vás novináři?
Samozřejmě docela jo. Jsme tam noví. Ale to opadne.
Poznávají vás lidi na ulici?
Dost často jsme byli v televizi nebo v novinách, takže se to stává. Taky proto, že ve městě je hokej hlavní atrakcí. I v tomhle se Omsk dá srovnat se Vsetínem.
V jakém prostředí hrajete?
Hala vypadá pěkně. Jsou to takové menší Vítkovice. Kabiny máme jako v NHL. Na zázemí si nemůžeme stěžovat.
Přišli jste jako drahé hvězdy z ciziny. Jaký cíl před vás v Omsku postavili?
Klub ještě nikdy v historii nezískal titul, takže je to jasné. Ale vyhrát chce dalších šest sedm mužstev, tak uvidíme.
Už jste uvažoval, zda v ruské lize zůstanete ještě další sezonu?
Nejdřív musí přijít nabídka, nad ní pak budu přemýšlet.
